"Malá lachtanka sice nejprve asi dvacet minut váhala a nechtěla vůbec vyjít z vnitřní ubikace, pak se ale osmělila. Dalších deset minut pak s mámou Lízou čekala na břehu, až chovatelé do ubikace zavřou další lachtaní samici Týnku, protože Líza nechtěla svého potomka do vln k Týně pustit. První proplavání ve velkém bazénu se událo bez jakýchkoli dramatických okamžiků," popsal první výlet malé lachtanky mluvčí liberecké ZOO Ivan Langr. Samička je od té doby k vidění každý den, postupně chovatelé ke skupině dvou samic a mláděte připojují ještě i samce Nica.

Malá samička lachtana hřivnatého se po slavnostních křtinách pyšní jménem Mano. "Ve starošpanělštině toto slovo znamená štěstí a také překvapení," vysvětlil Langr s tím, že kmotry se mimo jiné stali herečka Klára Pollertová-Trojanová, režisér a herec Jiří Strach, sponzor lachtanů Pavel Bernát ze společnosti Termizo, náměstek primátora Liberce Ondřej Červinka a ředitel ZOO David Nejedlo.

Španělskou podobu jména vybrali pro lachtanku liberečtí ošetřovatelé – matka Líza totiž byla odchycena u pobřeží Uruguaye, ve které se mluví španělsky. Česká podoba navíc vyjadřuje naději, že chov libereckých lachtanů už čeká jen bezproblémová budoucnost. "Loni jsme totiž přišli o dvouletou samici Maravillu kvůli celkovému vyčerpání poté, co nedokázala přijímat potravu. Její žaludek byl plný cizorodých předmětů, například mincí či kamenů, které do bazénu naházeli nezodpovědní návštěvníci. Měsíc poté také o čerstvé mládě, které se narodilo Líze mrtvé," připomenul tragédii Langr.

Historie lachtanů v Liberci
Malá samička je teprve páté lachtaní mládě narozené v Liberci, tři z nich přitom zemřela již záhy po porodu nebo se mrtvá narodila. Chov lachtanů hřivnatých se přitom pod Ještědem počítá od roku 1975, kdy dorazil první samec Filip. V současné době ZOO chová čtyři ploutvonožce – samce Nica, který se narodil v ZOO Heidelberg a v Liberci je od roku 2005, samice Lízu a stejně starou Týnu a nové mládě Mano.