„Protože jsme v Jizerských horách a zasahujeme i v části Krkonoš, rozhodli jsme se představit létání v zimním terénu a těsnou součinnost s horskou službou. Ta našim posádkám pomáhá například při slaňování v nepřístupném terénu,“ vysvětlil mluvčí krajské záchranky (ZZS LK) Michael Georgiev.

Přesně k takové situaci došlo před týdnem, kdy horská služba pomáhala při záchraně skialpinisty, jenž se při traverzování zledovatělého svahu zřítil do několik set metrů hlubokého údolí Bílého Labe. „Každá záchranka to má trochu jinak, někde spolupracují s hasiči, my to máme postavené na horské službě. Také o tyto zkušenosti jsme se s kolegy podělili,“ dodal mluvčí krajské záchranky na ochozu skokanské budovy pod Ještědem.

Jedním okem přitom sleduje sjezdovku. Když uslyšíme zvuk hrany na zamrzlém sněhu, nezapře v sobě záchranáře. „Tyhle zvuky neslyší žádný z nás rád. Když jsem přijížděl, viděl jsem u vleku skupinku asi deseti lyžařů. Kolik myslíte, že z nich mělo helmu?“ postěžoval si. Právem. Vážných poranění hlavy na českých sjezdovkách rok od roku přibývá.

CO VŠECHNO MUSÍ UMĚT

Další z účastníků setkání, Miloš Ostrčil, který je vedoucím leteckých záchranářů z krajské záchranky v Liberci, popsal specifika leteckého záchranářství. Vysvětluje, že záchranáři se nedělí na letecké a pozemní. Kdo létá s vrtulníkem, jezdí i sanitkou, podle potřeby. Ten letecký ale přece jen musí umět něco navíc.

„Každý záchranář je vlastně taková 'sestra' v terénu, pomocník lékaře, a ten letecký musí zároveň sloužit jako takzvaný technický člen posádky, tedy jako pomocník pilota. Nemáme sice pilotní zkoušky, ale pomáháme při navigaci a vyhledávání překážek během přistávání v nepřístupném terénu,“ vylíčil Ostrčil úkoly leteckých záchranářů. Ve vzduchu mají na starosti i komunikaci s pozemními posádkami a dispečinkem.

Záchranáři stejně jako lékaři letecké záchranky pak musejí prodělávat speciální výcvik pro práci ve výškách nebo na otevřené vodní hladině. V Libereckém kraji slouží na krajské záchrance osm takových speciálně vyškolených záchranářů a deset lékařů. K dispozici mají jeden vrtulník. Jen za loňský rok vzlétl 555krát. Pomáhá všude tam, kde se hraje o čas, ať už jde o vážné úrazy a poranění, infarkt nebo mozkové příhody.

„Například když se pacient musí ze vzdálenějších míst dostat co nejrychleji do specializovaných center krajské nemocnice na traumacentrum, koronární jednotku kardiocentra nebo iktovou jednotku při mozkové příhodě,“ popsal Michael Georgiev. Vrtulníky ale převážejí i malé pacienty na dětská traumacentra. To samé se týká popálených pacientů, kteří jsou v těžkém stavu letecky dopravováni do centra na pražských Vinohradech. To byl třeba případ loňského výbuchu kotle v liberecké spalovně, při kterém utrpěl vážná zranění jeden z obsluhujících pracovníků.

Pokud se sejde několik úrazů najednou, žádá dispečink o spolupráci sousední kraje. Taková situace nastala tento týden v pondělí, kdy se během několika hodin staly na sjezdovce v Harrachově hned tři velmi vážné úrazy vyžadující rychlý transport do nemocnice. Prvního zraněného dopravil liberecký vrtulník. Už během akce ale přišla další výzva, a to k lyžařce, která po nárazu do sloupku necítila končetiny a od hlavy dolů byla nepohyblivá. Tentokrát byl povolán vrtulník záchranářů z Hradce Králové. Bezprostředně poté došlo k dalšímu vážnému poranění s podezřením na poškození páteře.

„Nestává se často, aby se na harrachovském heliportu sešly hned dva vrtulníky najednou, ale i pro tohoto zraněného musela Letecká záchranná služba přiletět,“ popsal náčelník Horské služby Krkonoše Pavel Jirsa. Výpomoc mezi jednotlivými kraji je podle mluvčího ZZS LK Michaela Georgieva v takových případech naprosto běžná. „Například Středočeský kraj nemá leteckou záchranku vůbec, takže využívají nás nebo Prahu,“ prozradil. Letecká záchranka hlavního města naopak vypomáhá v případě nočních letů.