A odtud už chyběl jen kousek k získání licence od Ministerstva kultury k restaurování hodinových strojů včetně hodin věžních. „Ty často bývají na kostelech, které jsou zapsány jako kulturní památka, a tím pádem nastává automaticky památkový dohled. Člověk musí doložit tři restaurátorské zprávy a komise rozhoduje, zda je zájemce způsobilý,“ nastínil proces získání licence její úspěšný držitel. „Naštěstí je platná napořád bez potřeby přezkoušení,“ dodal se smíchem.

Jak sám přiznal, za svůj život vystřídal řadu zaměstnání a hodinářství se vždy věnoval ve svém volném čase. Zlom přišel v roce 2018, kdy se stal licencovaným restaurátorem věžních hodin a otevřel si vlastní ateliér v Malém Rohozci u Turnova. „V tuhle chvíli to je pro mě cílová meta. Žádné další pracovní změny neplánuji, v řemesle jsem se našel a plánuji se mu jednoznačně věnovat až do konce života,“ zdůraznil Marek.

Aktuálně má za sebou oživení hodin v kostele Všech svatých v Kunraticích na Frýdlantsku, prastaré hodiny tak opět ukazují čas. Problém spočíval v silném znečištění a velkém opotřebení ozubení, čepů a ložisek dlouholetým provozem. Vše se muselo zrestaurovat a pod vrstvami nečistot se skrýval zelenočerný rám. Zůstala tak zachována původní vizuální podoba i barevnost. „Až se podaří sehnat prostředky na zvony, budou i odbíjet,“ podotkl hodinář.

V minulosti zrestauroval radniční hodiny v Železném Brodě či kovaný čtvrťový stroj z konce 18. století v kostele svatého Jiří v Libštátě. Svůj um prokázal i během obnovy hodin v kostele svatého Jiří v Jenišovicích. „V paměti mi utkvěla práce na unikátních hodinách hradu Křivoklát. Rod Fürstenbergů měl vlastní železárnu, kde čtvrťový stroj vznikl. Jedná se o jediný na světě, není mu podobný žádný jiný,“ zavzpomínal.

Březové stromořadí k Roudenskému rybníku. Karlovice, Semilsko.
Krásná či s příběhem. Víte o takové aleji na Jablonecku? Přihlaste ji do ankety

Podle něj věžní hodiny nebývají dlouhá léta v provozu kvůli žalostnému stavu. Snaží se stroji vrátit jeho původní krásu a funkčnost. Vždy před samotným restaurováním je stroj podroben pečlivému průzkumu, který odhalí nejen všechny závady, ale také nevhodné neodborné opravy a v neposlední řadě i původní povrchové úpravy.

„Odbíjení věžních hodin odnepaměti vytváří genius loci daného místa. Vycházím z předpokladu, že každý stroj lze opravit a zrestaurovat tak, aby mohl nadále sloužit v původní podobě účelu, ke kterému byl vytvořen a mohl se tak stát významnou součástí kulturního dědictví obce,“ upřesnil Marek.

Provádí opravy i kompletní restaurování interiérových starožitných hodin, které spočívají v rozebrání stroje „do šroubků“ a jeho důkladném vyčištění. Téměř vždy bývají vychozená ložiska a opotřebené čepy hřídelí. Jejich vzájemná vůle musí být optimální pro bezproblémový dlouhodobý provoz stroje. Po provedení oprav dílů se stroj sestaví a seřídí se všechny funkce. „Lidé mají s hodinami spojené vzpomínky na dětství či své rodiče a prarodiče. Když začnou opět fungovat a odbíjet, oživí to jejich vzpomínky. Mám radost, když dělám radost ostatním,“ svěřil se hodinář.

Před sebou má několik zajímavých projektů. Pracuje na obnově věžního stroje radnice v Rovensku pod Troskami, údržbu a dílčí opravy si vyžádají i hodiny ze zámku Hrubý Rohozec. „Veliké restaurování mě čeká v obci Peruc, kde hodinový stroj není v provozu už padesát let. Navíc budeme věži vracet i ciferníky,“ uzavřel Jan Marek.

Mohlo by vás zajímat: V dílně na Železnobrodsku opravují vitrážová okna pro Křivoklát

Zdroj: Sedlák Jan