„Vyvinuli jsme unikátní kompozit z mikro a nanovláken, který je vytvořen tak, aby svou strukturou co nejvíce odpovídal přírodní mezibuněčné hmotě a maximálně tak stimuloval buňky k růstu,“ vysvětlil doktorand.
Erben spolupracuje se Sloanovým a Ketteringovým centrem pro výzkum rakoviny, které patří mezi tři nejvýznamnější světová pracoviště v oblasti léčby onkologických chorob. „Náš doktorand dodává newyorskému pracovišti unikátní tkáňové nosiče, scaffoldy, na kterých američtí vědci pěstují kmenové buňky do podoby funkčního organoidu,“ přiblížila přínos českého studenta mluvčí univerzity Barbora Jónová. Takto v laboratoři vytvořený organoid je podle ní zjednodušenou verzí původního lidského brzlíku. Má podobnou mikroanatomii a je schopen plnit stejnou funkci.
SPLNÍ ÚKOL A PAK SE ROZPADNE
„Náš tkáňový nosič je tvořen z biodegradabilního polymeru a poté, co splní svou funkci, se rozpadne na deriváty, které umí tělo odbourat nebo vyloučit,“ popsal Erben, podle kterého tak není nutné brzlík později z těla opět vyoperovat.
Brzlík je orgán, který je nezbytný pro správné fungování imunitního systému. Produkuje specifický druh bílých krvinek, jejichž úkolem je rozeznat a zneškodnit v těle škodlivé a cizorodé buňky. Pomáhá však pouze dětskému organismu a během dospívání ztrácí na významu a zaniká.
„Světová věda však vidí jeho využití tam, kde organismus ztratil svou obranyschopnost v důsledku ničení imunitního systému. Nejčastějšími příčinami jeho zničení jsou právě onemocnění AIDS a některé druhy rakoviny, především leukémie,“ dodala mluvčí. Podle ní američtí vědci zatím provádějí testy převážně na myších s myšími kmenovými buňkami, použitelných lidských kmenových buněk je totiž jen omezené množství.
„Nemůžeme zatím říct, že když voperujeme pacientovi do těla in vitro vytvořený brzlík, bude mít jeho organismus stoprocentní imunitu, ale i my na liberecké univerzitě děláme vše proto, abychom se tomuto stavu co nejvíce přiblížili,“ uzavřel Erben.
