„Kde vzít a nekrást,“ pomyslel si sedmadvacetiletý Lukáš při přestavbě domu. Ceny energií mu notně ztenčují už tak napjatý rodinný rozpočet. Rozhodl se pro razantní zásah do otopné soustavy.

V domě je svým pánem a vysoká investice do nového plynového kotle v kombinaci s krbovými kamny opatřenými výměníkem se mu ale za pár let vrátí:

„Ještě řeším záložní zdroj elektrické energie. Když vypadne proud, budu mít dost velký problém. Pro výměník je potřeba.“

Podobně prakticky se na teplo podíval před rekonstrukcí domu šedesátiletý Miloslav. „Nebudu se trápit s výměníkem. Z velké centrální místnosti sloužící jako obývák a kuchyňský kout vede otevřené schodiště k ložnicím. Teplo se tam dostane,“ míní Jablonečan. Když bude rodina líná a v novém krbu nezatopí, teplo v domě obstará plynový kotel.

Oba muži mají ve svém rozhodování nespornou výhodu: jsou majiteli nemovitostí, rozhodli se před rekonstrukcí, mají kvalitní a bezpečné komíny, dostatek energie na přípravu dřeva a především nebyli do té doby napojeni na centrální zásobování teplem.

Co ale lidé v panelácích?

Těm chybí to nejdůležitější – komín. Přesto na pár místech v Jablonci cestu našli. Přes nevoli Jablonecké teplárenské a realitní a města Jablonec se od soustavy odpojili a v domě si vybudovali čerpadla a kogenerační jednotku.

Ve Vysoké 27 dlouho bojovali za svou věc. „Až rozhodnutí Krajského úřadu v Liberci dalo za pravdu nám, že jsme kotelnu vybudovali legálně. Ale konec ještě rozhodně není,“ uvedl za dům o jedenácti patrech i za občanské sdružení Spokojené bydlení Jiří Kratochvíl.

Za diktát monopolní firmy a města považují obyvatelé panelových domů povinnost odebírat centrálně dodávané dražší teplo.

Zástupci občanského sdružení chtějí bránit nejen svoje rozhodnutí, ale i další lidi, do posledního dechu. „Cílem je mimo jiné umožnění svobodného výběru dodavatele tepla a teplé vody,“ uvedl za sdružení Jiří Ritter.

Následování může způsobit kolaps

To se zákonitě nelíbí jablonecké radnici, který má v teplárně sice minoritní, ale třetinový podíl. Kvůli Centrálnímu zásobování teplem dokonce vznikl třináctičlenný poradní Výbor pro energetiku.

Neodpojil se totiž jen jediný dům, ale už několik. Kdyby jejich příkladu následovali ostatní, celý systém se v Jablonci rozpadne. Ti, kdo v něm zůstanou, zaplatí za teplo horentní sumy.

Nabízeli fixaci cen, pak ji zrušili

Po vzoru další dodavatelů médií, ČEZu a RWE, nabídla i JTR svým zákazníkům už v létě fixaci cen.

„Zákazníci, kteří dohodu o pevné ceně uzavřou, budou po celou topnou sezonu platit stejnou cenu bez ohledu na ceny paliv na světových trzích,“ řekl tehdy mluvčí JTR Lukáš Jankovský. Domácnosti platily v průměru 649 korun za gigajoul.

Nabízeli pevnou cenu na sedm, 12 nebo 15 měsíců. Podle zájmu lidí by vybrali jednu z variant, která měla platit od 1. října letošního roku. Nic takového se však nekoná.

„Společnost z důvodů předpokládaného přechodu hlavního paliva od 1. 1. 2010 z těžkého topného oleje (mazut) na zemní plyn musí z důvodu dodržení cenových předpisů záměr fixace ceny odložit,“ uvádí společnost na svých webových stránkách.

Za kolik se tedy Jablonečané ohřejí?

O možné úpravě ceny zatím neví ani starosta Jablonce Petr Tulpa: „Avizovali sice, že jim nevychází částky, ale o úpravě cen nic neříkali.“

Sdílnější nebyl ani ředitel JTR Tomáš Balcar. „Je to věc představenstva, které zasedá 24. listopadu,“ uvedl Balcar.