Plesnivé pečivo, cukroví, zapáchající zbytky obědů nebo chlebíčky se zbytky pomazánky. Vše navíc někdy zabalené v igelitových taškách. To všechno v posledních dnech nalézají strážci chráněných krajinných oblastí na místech, kam se chodí krmit zvěř. Rádoby dobrý skutek se tak může proměnit v dlouhé a pomalé utrpení zvířete končící nezřídka uhynutím.

Alarmující je nedávný případ z Děčína, kdy se v zámeckém rybníku objevily sladkosti, topinky, salát nebo dokonce salám zatavený ve fólii. „Lidé po několik dnů neustále do rybníka sypali vše, co je napadlo, a začali si zvěř plést s popelnicí na biologický odpad,“ uvedl strážce z Agentury ochrany přírody a krajiny David Boura.

CHLEBÍČKY I KOLENO

I jeho udivilo, kolik lidí za den a v jakém množství je schopno nasypat zvířatům různé zbytky potravin z domácností. Normou byl sáček pečiva nebo plná taška všeho, co se doma našlo. Ve vodě tak plavaly například i špagety. „Už mi padá brada z toho, čím vším jsou lidé schopní krmit zvěř. Namazané chlebíčky, uzené koleno či zbytky pečiva ponechané ve vodě v igelitkách jsou dílem lidí, kteří snad opravdu nemají hlavu,“ podivuje se Boura, který tyto excesy pozoroval i několik dní za sebou.

Potraviny, které zůstávají na vodní hladině, strážní služba průběžně likviduje. Na některých zvířatech jei patrný odpor k proviantu, který dostávají. „Lidé před svátky jak šílenci nakupují hromady jídla a pak to bezhlavě vyhazují. Zapomínají také, že některé jídlo je pro ptáky nebo ryby jed. Už by měli začít používat mozek,“ reaguje na Facebooku Karolína.

PORAĎTE SE S MYSLIVCI

Pokud mají lidé potřebu zvířatům donést něco na přilepšenou, měli by se nejprve poradit s myslivci, které potraviny jsou pro jakou zvěř vhodné a které nikoli. Přikrmovat chodí i turistické oddíly, nejčastěji pak s příchodem zimy. „Ke krmelci chodíme každý rok v prosinci vysypat kaštany a bukvice, přidáváme ale i pšenici, oves, ztvrdlé pečivo nebo šrot. Pro zvířata je důležitá také lízací sůl, kterou do krmelce pokládáme,“ říká vedoucí lovosického turistického oddílu Vejři Gabriela Schejbalová.

Situaci po Vánocích řeší terénní strážci přírody častými kontrolami míst, kam lidé zvířatům jídlo na přilepšenou obvykle přinášejí. Docházejí třeba právě k děčínskému rybníku. „Dnes to bylo oproti minulým dnům krapet horší, museli jsme posbírat opět nevhodné kusy a hlavně igelitky, ve kterých to pár expertů servírovalo zvířatům až do vody. Dá to ještě práci, ale nevzdáváme to. Oproti minulým dnům je to velký skok k lepšímu,“ dodává strážce přírody Boura.

ZBYTKY I U PŘEHRADY

Nahromaděné zbytky jídla, o které nemají zvířata zájem, jsou vidět například i u jablonecké přehrady. Denně sem přicházejí rodiny s dětmi, připravené zásoby sypají a hází po kačenách, které ale mnohdy o další příval lidských zbytků evidentně nestojí. Pokud tedy chcete nějak potěšit zvířátka v zimním období, můžete si například pořídit krmítko a přikrmovat tak drobné ptáčky. I zde je ovšem důležité vybrat správné potraviny. Do krmítka rozhodně nepatří staré těstoviny nebo pečivo, to totiž obsahuje sůl, která je ve velkém množství pro ptáčky jedem. Naopak nikdy neuděláte chybu, když ptáčkům nabídnete semena.

„Lidé mohou do krmítek nasypat například slunečnicová semínka, proso nebo mák. Ptákům neublížíte ani ovesnými vločkami nebo nebo ořechy, potěší je i lůj,“ uvedla zooložka Správy CHKO Jizerské hory Jitka Feřtová. V dnešní době navíc jsou v obchodech k dostání připravené namíchané směsi nebo například oblíbené lojové koule. Co se týče zvěře v lesích, tam by se lidé měli poradit s osobou, která za krmení zvířat zodpovídá. „Nejlepší je domluvit se například s místním revírníkem, který zvěř obhospodařuje, ten lidem poradí, co přesně mohou do lesa donést,“ dodala Feřtová.

Jak a čím přikrmovat zvířata v zimě?

Drobné ptactvo lze krmit olejnatými semeny (slunečnice, proso, mák nebo drcená ořechová jádra). Do krmítka naopak nepatří pečivo v žádné podobě nebo zbytky z kuchyně.
Vodní ptáci pečivo ocení. Mělo by být starší, v žádném případě však plesnivé. Potravu lze ptákům zpestřit i vařenými těstovinami, bramborami či rýží zanechanou na břehu. Masožraví racci zvládnou i odřezky masa či vnitřnosti.
Lesní zvěř přikrmují myslivci. Srnky mají rády seno, divočáci si pak pochutnají na kaštanech či bukvicích. I lesní zvířata ocení nejen například mrkev, řepu, brambory, jablka či jeřabiny, ale i pečivo. Vše opět neplesnivé i nenahnilé.