Fabrika je největším zaměstnavatelem na Frýdlantsku. V závodech v Hejnicích a Ludvíkově pracuje celkem 700 lidí. „Zaměstnali bychom jich mnohem víc, ale není kde brát. Máme připraveno několik rozvojových projektů, mohli bychom vzrůst o 10 %, ale nerozjíždíme nic, nejsou lidi,“ posteskl si Jirouš. Situace už je tak vyhrocená, že pracovní agentury dělají, co mohou, aby pracovníky do továren získaly.

„Pracovní agentury nám hodně přetahují lidi do Liberce. Stává se, že se postaví přímo před bránu firmy a lidem, kteří jdou ze směny, nabízí vysoké prémie, když jim podepíší smlouvu jinam. To už je opravdu šílené, jsme ve slepé uličce,“ popisuje Jirouš. Stejné nářky zní ale i z jiných firem, a to nejen z Čech, ale i sousedního Polska a Německa. O situaci na trhu práce ve zdejším příhraničí proto včera rokovala v Novém Městě pod Smrkem ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová se saským ministrem pro hospodářství Martinem Dulligem.

„Situace je vážná. Je nutné, abychom se společně postarali o dostatek kvalifikovaných sil. A je jedno, jestli v Sasku bude pracovat víc Čechů nebo u vás víc Poláků. Máme jednotný trh. Není možné, aby se kvůli nedostatku pracovníků zabrzdil hospodářský růst zdejšího příhraničního regionu,“ řekl Dullig. Podle něj poslední dobou přibývá v Sasku čím dál víc lidí z Česka, kteří tam v turistickém ruchu a pohostinství pracují za německou minimální mzdu.

BEZ ZVÝŠENÍ TO NEJDE

„Já se nedivím, že naši lidé utíkají do Saska. Tamější minimální mzda je totiž s naší naprosto nesrovnatelná. U nás bude od ledna 12 200 korun, zatímco v Německu berou 8,8 euro na hodinu. To je skoro 40 000 korun, takhle to nemůže zůstat,“ řekla Marksová.Podle ní je proto jediná cesta, jak přimět lidi pracovat, ve zvyšování minimální mzdy. „Není možné, aby u nás lidé za stejnou práci, za stejný počet hodin v práci brali čtyřikrát méně než v Německu, Nizozemí a podobně,“ dodala ministryně.

Podle Jirouše ale není jisté, že vyšší minimální mzda něco zlepší. „V CiS máme minimální mzdu 14 000 korun, ale lidi na to neslyší. Nemáme problém lidem přidat. Potřebujeme ale růst alespoň o 10 %. Na to nám však chybí pracovníci. Zakázek přitom máme dost, je to začarovaný kruh.“

Podle Dulliga je řešením duální vzdělávací systém, který je v Německu. Teorie je tam v rukách státu, ale učňovskou praxi komplet zajišťují firmy. „To je cesta, jak zajistit skutečně kvalifikované lidi, po kterých je všude hlad. Mladí se u vás moc neučí v oborech, které jsou zapotřebí,“ dodal Dullig.