Kliknutím zvětšíteV jednom pátečním červencovém odpoledni roku 1958 skončila jízda osobního vlaku na trase Liberec Frýdlant dříve a na jiném místě, než měla. Parní lokomotiva se zřítila do koryta rozvodněné řeky Smědé kousek před svou cílovou stanicí nedaleko frýdlantského zámku. V lokomotivě nalezli smrt hned tři lidé strojvedoucí, topič a také topičův nezletilý syn, kterého vzal otec za odměnu k sobě do kabiny.
Od neštěstí pod frýdlantským zámkem uplynulo 60 let. Bylo to právě 4. července 1958, kdy republiku včetně Liberecka sužovalo velké množství srážek a s nimi související povodně. Velká voda byla hlavním viníkem nehody.
„JEĎTE OPATRNĚ“
Osobní vlak tenkrát z Liberce do Frýdlantu odjížděl kolem půl třetí odpoledne. Kromě běžných osobních vozů pro cestující táhla parní lokomotiva zvaná Všudybylka také poštovní vůz, tehdy zcela běžnou součást železničních souprav. V předposlední stanici v Raspenavě vybavil tamní výpravčí strojvedoucího takzvaným všeobecným rozkazem. „Jeďte opatrně, kvůli velké vodě hrozí sesunutí tratě,“ popsal jeho obsah tehdejší výpravčí Adolf Nezdara v dokumentu České televize Osudové okamžiky.
Parní lokomotiva se po vypravení vlaku dala do pohybu a do cíle jí zbývalo posledních pět kilometrů. Strojvedoucí podle pamětníků skutečně jel pomalu, jenže masivní přívaly vody trať podemlely, stala se nesjízdnou a pod vlakem se propadla. Cestující Jindřich Wurm, který si už před příjezdem do plánované cílové stanice začal oblékat kabát, v dokumentu Osudové okamžiky popisoval: „Nemohl jsem dostat ruku do rukávu, jak bylo vše vlhké. Než jsem ji tam dostal, přišla rána.“
ČTVRTÁ OBĚŤ: VOJÁK
Než „párovka“ skončila v rozvodněné řece, převrátila se podle pamětníků kolem dokola o 360 stupňů. Následky přitom mohly být mnohem horší, kdyby s sebou do říčního koryta strhla i ostatní vagony. To se však nestalo, služební vůz, který byl první za mašinou, se přetrhl a zbylé vagony i s cestujícími zůstaly na nestabilním břehu. Nikdo z cestujících tudíž nezemřel, údaje o počtu zraněných nejsou známé.
Lokomotiva zůstala v řece až do podzimu, teprve pak byly následky zcela odklizeny. Vyprošťovací práce si vyžádaly čtvrtou oběť, když se během nich smrtelně zranil jeden z vojáků. Za nehodu nebyl nikdy nikdo odsouzen, vyšetřovatelé ji shledali jako zcela mimořádnou událost.
Po trati, která se stále vine podél říčky Smědé, projíždějí vlaky i dnes. Železniční neštěstí tu od loňského podzimu připomíná jedno ze stanovišť naučné stezky na Křížový vrch, která tudy vede. Město Frýdlant loni žádalo pamětníky o poskytnutí fotografií, které by následky nehody zachycovaly, a právě ty se na tomto stanovišti spolu s popisem události objevují.
I přes tři mrtvé nepatří frýdlantská železniční nehoda k nejvážnějším v historii českých železnic. Smutné prvenství zatím drží střetnutí dvou osobních vlaků u Stéblové na Královéhradecku v roce 1960, při němž zahynulo 118 lidí, počet zraněných se pak pohyboval kolem stovky.
10
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
