Již tuto sobotu oddíl pořádá Den otevřených dveří, který proběhne na starém hřišti ve Bzí. Akce startuje od 13. hodiny a zájemci si mohou pod dohledem místních zkušených lukostřelců, kteří objíždějí závody po celé republice, zastřílet z asi patnácti připravených luků mnoha typů.
Chvilku na vyprávění o lukostřelbě samotné, ale i o atraktivních závodech si našel jednatel klubu Jiří Hujer.

Co si může zájemce představit dnes pod pojmem lukostřelba?
Je to znovuobjevená volnočasová aktivita. Každý člověk má na výběr z mnoha možností, ať se to týká samotného provozování, tedy zda si bude střílet na zahradě nebo se zaměří na závody. Může si vybrat některý z mnoha typů luků. A střílet může opravdu každý, pokud natáhne tětivu. Samozřejmě, že střílejí například i handicapovaní. Každý člověk má v sobě ukryté lovecké pudy, které lukostřelba přeneseně zprostředkuje.

Jak jste říkal, luků je mnoho typů. Na kterou oblast se zaměřujete vy?
Zajímá nás hlavně lovecká lukostřelba, která se k nám dostala z Ameriky. Střílí se jak vysloveně klasickými luky, tak moderními, například i olympijskými nebo kuší. Tradiční lovecké luky nemají mířidla, člověk se je musí naučit ovládat a střílet spíše intuitivně. Olympijský luk má mířidla, kladkové luky mají na rukověti světlovodní vlákna, která se používají také k míření a jsou velice přesná, podobně jako kuše.

Vy osobně se účastníte i lukostřeleckých závodů po celé republice. Můžete je přiblížit?
Jedná se o 3D závody v lovecké lukostřelbě. V terénu je umístěno dvacet osm maket zvířat, trať je různě dlouhá, ale střelecké vzdálenosti jsou pro každého stejné. To musím vysvětlit. Luky se rozdělují i podle síly, samozřejmě, že děti a ženy mají luky lehčí. Pro laiky – luk není tak tuhý, jde snáze natáhnout.
Střílí se na zvířata ze speciálního pěnového materiálu, který neničí šípy a maketa zvířete vydrží dlouho. Chodí se ve skupinkách po pěti lidech, na jedno zvíře je jeden šíp. Skupiny jsou postaveny podle vybavení, tedy rozdělené na skupiny, namátkou kladkové, klasické anglické luky, krátké asijské. Každé zvíře má takzvané zásahové zóny, nejvíce bodů je za trefu do smrtelné zóny. V republice je asi dvacet závodů každý rok, ale střílí se u nás i mistrovství Evropy pod záštitou Evropské asociace střelby 3D. V létě proběhne jeden ze dvou evropských závodů v nedalekých Sedmihorkách.

Je lukostřelba finančně náročná?
I to je individuální. Můžete mít luk již od dvou tisíc korun, šípy po stovce. Ale jde si pořídit vybavení i za sto tisíc korun. Pak záleží na člověku, zda chce i závodit, protože se platí cesta, startovné, ztrácejí se šípy. Někdo lpí na klasice, jiný na nejmodernější technologii. A dokonce jsem se setkal s lidmi, kteří berou závody jako trénink, protože jezdí do Afriky skutečně s lukem lovit.

Může být lukostřelba i nebezpečná?
Jistě. Každý střelec projde výcvikem, kde mu jsou vštěpovány zásady nejen všeobecné, ale i zásady samotného klubu. Užití luků specifikuje i zákon o zbraních. Jsou například předepsané ochranné zóny. Člověk musí používat luky a šípy z kvalitních materiálů, jinak hrozí zranění i od luku.

Co oddíl připravil návštěvníkům na sobotní odpoledne?
Chceme tento relaxační sport dostat více mezi lidi. Máme proto připraveno patnáct luků tradičních, ale i jeden olympijský. Dohromady může střílet deset lidí. Dostanou potřebné chrániče, projdou krátkým proškolením a střílet budou pod naším dohledem. Na místě bude i výrobce tradičních luků pan Tomáš Hanuš z Valteřic, který vyrábí opravdu špičkové luky. Na návštěvníky také samozřejmě čeká občerstvení a gril. Pokud se povede počasí, slibujeme nevšední zážitky s lukem v ruce.