Dostatek přírodního sněhu, podmínky pro umělé zasněžování ve vyšších polohách a sezona, která trvala od půlky prosince do dubna. Provozovatelé areálů si letošní zimu vesměs pochvalují. Za rekordní ji přesto nepovažují.

„Rekordní sezona by byla taková, když jinde není sníh a lidé jezdí jenom k vám,“ usmívá se provozní náměstek Ski areálu v Harrachově Vlastislav Fejkl. Má proč, v jednom z nejznámějších krkonošských středisek se vleky nezastaví minimálně tento týden a v ideálním případě pojedou až do 22. dubna. Ani to ale za rekord nepovažuje. „Někdy se jezdilo ještě v květnu,“ připomíná.„Podstatné pro letošní sezonu bylo, že se jezdilo už na Vánoce. Plno jsme měli také o velikonočních svátcích,“ doplnil Fejkl.

ROKYTNICE SKONČILA, CHYSTÁ NOVINKY

O velikonočních svátcích se letos naposledy rozjely vleky v Rokytnici nad Jizerou, která se chlubí nejdelšími a nejširšími sjezdovkami u nás. Sezonu, během které napočítali přes čtvrt milionu návštěvníků, hodnotí kladně. „Z našeho pohledu je velmi úspěšná. Musíme poděkovat trochu i pánu Bohu, protože nám hned ze začátku poslal hodně přírodního sněhu,“ připomněl Vít Pražák, ředitel Spartaku Rokytnice, který zdejší areál provozuje.

Pouze na přírodní nadílku ale sázet nemohli. Zatěžkávací zkouškou prošel proto i nový systém zasněžování. Díky němu lyžaři ani nezaznamenali lednovou oblevu.

Do příští sezony chtějí také pokročit v jednání s vedením Krkonošského národního parku (KRNAP), do kterého zasahují horní partie sjezdovek. „Chceme spustit jednání se správou KRNAPu, aby mohli zasněžovat i v horní části sjezdovky,“ doplnil předseda představenstva Spartaku René Roštejnský s tím, že chtějí vyjmout část Lysé hory z pásma ochrany 1. třídy.

MEZI CIZINCI PŘEVAŽUJÍ HLAVNĚ POLÁCI

Jak rokytnický, tak především harrachovský areál těží z blízkosti polských hranic. I proto tvoří Poláci hned po Češích největší část návštěvníků. Následují Němci, Slováci a Holanďané, jichž ale podle provozovatelů výrazně ubylo. „Pro ně to byla spíš taková atrakce, ale zůstávají rodiny s dětmi, které míří hlavně do lyžařských školek. Pořád pro ně zůstáváme nejlevnější v Evropě,“ konstatuje Vlastislav Fejkl z harrachovského areálu.

TANVALDSKÝ ŠPIČÁK ROZŠÍŘÍ SJEZDOVKY

Novou čtyřsedadlovou lanovku s krytem a kapacitou dva tisíce lidí za hodinu chystají na příští sezonu v jednom ze tří areálu TJ SKI Bižu na Tanvaldském Špičáku. „Rozšířit se chystáme černou a modrou sjezdovku, hlavně ta bude opravdu parádní, protože místy se rozšíří až na dvojnásobek,“ přiblížil jednatel společnosti Pavel Bažant.

Letošní sezonu řadí mezi ty lepší. A to i přes nepříznivé klimatické podmínky v prosinci a lednu, kvůli kterým museli dokonce třikrát zavřít sjezdovky v Bedřichově. Výpadek nahradil právě Tanvaldský Špičák. „Celkem navštívilo všechny naše areály, tedy Tanvaldský Špičák, Severák a Bedřichov, téměř 300 tisíc lyžařů,“ doplnil Pavel Bažant.

ZMĚNY CHYSTÁ TAKÉ JEŠTĚD

Rozšíření sjezdovek připravuje také Sportovní areál Ještěd, který přešel loni z města Liberce do majetku slovenské skupiny TRM. Ta provozuje lyžování například v Tatrách a na Ještědu chystá velké investice. Rozšíření sjezdovek se lyžaři vzhledem ke schválení studie vlivu na životní prostředí (EIA) dočkají ale až za dva roky. Už letos se však změny k lepšímu dotknou třeba struktury cen. Zohlednit by měly hlavně místní, kteří chtějí lyžovat kratší dobu, ráno či večer.

Letošní sezonu hodnotí na Ještědu jako průměrnou. „Sezona nebyla problematická, ale mohla být lepší, „ hodnotí mluvčí areálu Romana Balašová. „Ještěd je o hodně níž, takže když v polohách, kde Rokytnice teprve začíná zasněžovat, my končíme. V návštěvnosti se promítlo, že třetina areálu se nemohla kvůli počasí zasněžovat vůbec,“ vysvětlila.

ZIMU RYCHLE STŘÍDÁ LETNÍ SEZONA

Za velké štěstí považují provozovatelé některých areálu to, že zimní sezonu letos hned střídá ta letní. Například v Harrachově startuje už poslední dubnový víkend. Návštěvníky lákají nejen horské túry, ale i řada zajímavostí. Kromě nejstarší české sklárny třeba zdejší ski muzeum, které představí lyžování v Krkonoších od samých počátků, kdy se první lyže podle norských vzorů vyráběly v horských chalupách, až po slavnou éru českých skokanů a mamutího můstku. Ta už je bohužel vzhledem k jeho technickému stavu jen záležitostí vzpomínek v muzejních vitrínách.