Nyní získalo město do svého vlastnictví obraz jabloneckého rodáka Romana Dresslera. Zadarmo. „Město oslovil Mathias Kahl, prasynovec jabloneckého malíře Romana Dresslera, s nabídkou několika Dresslerových obrazů. Stěhoval se a na obrazy už neměl dostatek prostoru, hledal proto pro ně smysluplné a důstojné umístění pod podmínkou, že obrazy nebudou nikdy sloužit ke komerčním účelům,“ popsala Kateřina Hujerová z kanceláře primátora. 

Město zaujal obraz ze 30. let minulého století znázorňující pohled na Jablonec od jihu ze Schnuppsteinu, vyhlídky vedle vodárny u Dobré Vody. „Obraz vhodně doplní výzdobu reprezentativních prostor radnice. Tematicky sedí k dalšímu dílu Romana Dresslera v zasedací místnosti, velkoformátovému obrazu, který je dalším pohledem na Jablonec, tentokrát z Černé Studnice,“ doplnila vedoucí odboru kanceláře primátora Jana Matěchová. 

Soudní síň. Ilustrační snímek.
Pětinásobný vrah Biederman chtěl na svobodu. Soud to zamítl

Obraz, který Mathias Kahl městu věnoval, je nyní v rukou restaurátora Jana Strnada. Ten je zároveň galeristou Městské galerie MY zaměřující se na regionální obrazy. Ta převzala další Dresslerova díla do svého depozitáře a v budoucnu je vystaví. 

Zároveň magistrát předjednal nákup dalších dvou obrazů, které již nyní zasedací místnosti zdobí, jsou tu jen ale ve výpůjčce. „Obě díla jsou vypůjčena od Komerční banky, která je původně měla ve své budově v Jablonci nad Nisou a po jejím prodeji je umístila do depozitáře,“ vysvětlil jablonecký primátor Jiří Čeřovský.  

Původně nebyla Komerční banka ochotna výtvarná díla městu poskytnout jinak než formou výpůjčky, aktuální smlouva je uzavřená jen do konce roku 2023. „Protože se jedná o díla dodávající prostorům eleganci a jsou oblíbená i u veřejnosti kvůli svému lokálnímu charakteru, začali jsme opakovaně s KB jednat o možnosti jejich odkupu za cenu dle znaleckého posudku, a to 160 tisíc korun. Zástupci banky prodej připustili jako možný s tím, že v případě zájmu města o něm rozhodne řídící board banky,“ sdělil tajemník magistrátu Marek Řeháček. 

Radniční tajemství

Majestátní budova takzvané nové jablonecké radnice postavená v době první republiky stále střeží zajímavá tajemství. Kdo dnes ví, že se v jablonecké radnici také bydlelo? Ve třetím a čtvrtém patře byly byty dokonce čtyři. Ve třetím patře byly dva o velikosti 1+1, ve čtvrtém pak 2+1 a 4+1. Bydlel zde domovník, správce, topič nebo nájemce pohostinských podniků. Bývávalo. Z bytů se v těchto dnech citlivými a jednoduchými úpravami stávají archivy odborů.  

„Svépomocí nechalo město opravit podlahy a výmalbu, využili jsme na tyto práce pracovníky v rámci veřejně prospěšných prací,“ přiblížil Řeháček. 

Svaz výrobců skla a bižuterie otevřel nový palác v centru Jablonce.
FOTO: Svaz výrobců skla a bižuterie otevřel nový palác v centru Jablonce

Další tajemné prostory skrývala i věž radnice. Na její ochoz vystoupají ročně stovky turistů, kráčeli však i kolem prostor, které byla veřejnosti nepřístupné. Léta do nich nevkročili ani pracovníci magistrátu. 

Při opravě věže radnice, která probíhala mezi lety 2016 až 2018, se zde vylouply dvě krásné místnosti. „Z jedné bychom rádi udělali jakousi retrokancelář a zařídili ji dobovým nábytkem, do vitríny bychom umístili drobnosti, které jsme našli v radnici při opravách, jako jsou razítka, barvy nebo krabička sardinek z NDR,“ přiblížil Marek Řeháček. Návštěvníci by tak viděli, jak se v minulosti úřadovalo.