„Zrovna dneska jsem si hnul zády tak, že se skoro neotočím. Oslava? Šedesátka se už neslaví, není co," směje se Lhotský ve své nové pracovně v bývalé železnobrodské šroubárně. „Takovou jsem potřeboval už před pětatřiceti lety."

I přes to překypuje činorodostí. „Mám před sebou plné ruce práce, na srdci strašnou spoustu věcí. Práce mě baví čím dál víc, mám pocit, že mi to nikdy tak nepálilo. Ze srandy ještě půl hodiny před kremací doufám ještě něco vytvořím," opět se usmívá.

VÝTVARNÍK

Zdeněk Lhotský je světově uznávaným výtvarníkem, především v oboru skla. Vystavoval několikrát v New Yorku, Londýně či Bretani.

Rád vzpomíná i na ty menší, třeba první významnější. „Větší výstavy jsem měl nejprve s Martinou Riedlbauchovou, pak již s Tvrdohlavými. A vystavuji rád tady v Brodě. Dnes ani nemám potřebu vystavovat někde jinde, Studio Lhotský má své výstavní prostory."

Sklo sbírá. Nejen historické, sem tam sáhne i do regálu v hypermarketu. „Rád sklo ochutnávám. Když piju, ochutnávám tu sklenici, zkoumám, jak funguje, jak se drží," vysvětluje.

Koncem roku by ze Studia Lhotský měl „vyjet" sarkofág pro dánskou královnu Markétu II. Před sebou mají zdejší sklářští výtvarníci tavbu posledního kusu. „Pak ještě přijede autor a budeme ladit, takže se finále asi trochu protáhne. Na sarkofágu děláme asi rok a půl, pět šest let před tím ještě trvala jednání." Hotový sarkofág bude vážit přes sedm tun, na délku měřit přes tři metry a na výšku sedmdesát centimetrů. Bude vystaven v roskildské katedrále.

Studio Lhotský je nositelem patentu techniky Vitrucell, což je jediná a jedinečná technologie, nikdo další ve světě ho nedokáže vyrobit. Jde o sklo s oktogonální strukturou dosaženou nikoli kresbou nebo mechanickými zásahy, ale čistě fyzikálními a chemickými procesy při výrobě. „Jestli se bojím krádeže? Víme, že nám z jisté výstavy ukradla pár vzorků zahraniční konkurence z Asie. Ale ta technologie je dost drahá technologicky, ani v Číně by to nedokázali vyrobit o moc levněji. Víme, že se o to pár lidí pokouší, ale nedaří se jim to. Vždyť my jsme to vyvíjeli osmnáct let!"

HUDEBNÍK

Malý taneční orchestr Universal Praha je dalším životem výtvarníka Zdeňka Lhotského. Spolu s dalšími umělci různých oborů vytvořil hudební těleso opředené tajemstvím i bezstarostností. Jak říká hlavní zpěvák, herec Tomáš Hanák - „hrajeme to nejlepší z toho nejhoršího za posledních čtyřicet let", byť dnes by se dalo i nějaké to desetiletí přidat. „Pořád je to radost. Členové orchestru jsou výjimečně zaměstnaní lidé, takže hrajeme maximálně jednou za čtvrt roku. I proto to je velká radost, rádi se vidíme, jsme velcí kamarádi. Ale někdy to je i dřina. Třeba tahání aparátu do Lucerna Music Baru," říká Zdeněk Lhotský.

Na repertoáru M.T.O. Universal Praha toho najde posluchač mnohé - především popové hity z dob normalizace. „M.T.O. vzniklo ke karikatuře tehdejší doby. Pomocí muziky jsme se smáli režimu do ksichtu. I proto nepředěláváme žádné písničky z posledních let. Je demokracie, ať si každý dělá co chce," říká umělec.

Přesto M.T.O. čas od času nazkouší novou skladbu: „Máme dvě tři nové, třeba i Elvise Presleyho. Zkoušky? Jen před koncertem." Nosiče orchestr vydávat nehodlá. „Měli jsme připravené Plesnivé cédečko, ale M.T.O. je postavené na recesi. Žádný web, žádné nosiče. Ale dvakrát jsme točili pro Českou televizi v Akropoli a pak živák, jehož záznam se nepovedl. Ale pokud by nás někdo s technikou vyzval, kdo ví…"

POLITIK

Zdeněk Lhotský působí, podobně třeba právě jako Tomáš Hanák, v komunální politice. V předchozím volebním období byl radním, dnes zastupitelem města Železný Brod.

„Tady je to v pohodě, takové sousedské, asi jiné než na kraji nebo nedejbože na státní úrovni. Třeba v parlamentu bych nechtěl dělat ani vrátného. U nás na radnici vlastně není koalice ani opozice. A po těch letech musím říct, že komunální politika je i radost, cítím, že dělám něco užitečného pro své město. Do dalších voleb ale už nepůjdu. Zůstane dobrý pocit, že jsem se jen nevezl jako černý kůň," míní Lhotský.

VÝSTAVY

Dílo Zdeňka Lhotského lze obdivovat v Železném Brodě v objektu Kotelna v někdejším areálu textilky. Spolu s dalšími významnými výtvarníky Ondřejem Plívou a Jaroslavem Rónou a hostem Lucií Švitorkovou tu představují výstavu s názvem Sklovotvar. Kotelna má otevřeno pouze po předchozí rezervaci na telefonu 773 790 136.