„Jdi do p…e,“ zakřičí malé děcko na ženu, která ho jen chvilku před tím napomenula, aby neplival na schody vedoucí do prostor Městské knihovny v Železném Brodě.

Už okolí knihovny nebudí vábný pohled. U popelnic se válí haldy odpadků, pořádek není ani na silnici mezi domy.
Městská knihovna má tu smůlu, že leží uprostřed části města zvané Poříč, ze které se stalo během několika posledních let bydliště převážně sociálně slabších rodin.

Staré a nevzhledné domy byly postaveny zdejším továrníkem Johannem Liebiegem pro dělníky hluboko v minulém století.
„Několikrát jsem neměla čas jít do knihovny s dětmi, tak jsem jim řekla, ať jdou samy. Nechtěly, že prý se bojí a že před knihovnou jsou děti, které se jim posmívají a podobně. Je pravda, že i před knihovnou postávají problémové děti a posměchu a urážek jsem se nevyhnula ani já,“ říká další z maminek, jejíž děti zdejší knihovnu navštěvují.

Čtenáři se začínají stále silněji ozývat. Téma knihovny se dostalo i na zastupitelstvo města. „Víme, že knihovna trpí a musíme ji přesunout jinam. Stále hledáme nové schůdné cesty,“ uvedl André Jakubička, starosta Brodu.

Železnobrodská radnice pracovala již na třech variantách přesunu knihovny. Ta nejhlavnější a nejzajímavější se týkala přestavby bývalého výměníku na Jiráskově nábřeží. Bohužel žádost o dotaci kolem dvaceti miliónů korun k přestavbě nevedla.
„Máme informace, že na přelomu roku by měl být vypsán další dotační titul. Projekt do něj znovu přihlásíme a budeme se snažit, aby byl vybrán,“ vysvětlil starosta.
Druhou zvažovanou variantou byl přesun knihovny do prostor kina, které bojuje s nedostatkem návštěvníků. Stavební úpravy by však byly také velmi drahé.
Jednu chvíli se zdálo, že by se knihovna mohla přesunout do budovy B Městského úřadu, do prostor, které využívá Střední škola řemesel a služeb Jablonec. Několik let se zde totiž nedařilo naplnit ročníky oboru sklář. Pro letošní rok se ale výuka znovu rozjede.
„Tři roky se nepřihlásil jediný učeň. Pro příští rok to ale vypadá, že se obor znovu otevře,“ popsal František Lufinka, ředitel školy.

„Což samozřejmě vítáme, jsme rádi, že se obor podařilo zachovat,“ doplnil Jakubička. A tak nezbývá čtenářům nic jiného, než zatnout zuby, zacpat uši a projít. Cesta ke stěhování knihovny totiž může být pěkně dlouhá a trnitá.