Utkání se odehrálo za náročných bezpečnostních opatření a všichni účastníci museli mít patřičnou potápěčskou kvalifikaci – Ice Diver. Potápění pod ledem má totiž svá specifika a může být velmi nebezpečné, což dokladuje fakt, že každý rok se několik profesionálů z pod ledu nevrátí.

Zeptali jsme se proto Michala Černého z potápěčské základny Diving Jesenný, jaké to je, potápět se pod ledem, a jaká to přináší rizika.

Každou zimu se pod několika lidmi propadne led a nezřídka končí tyto případy tragicky. Říká se, že pro člověka, který se znenadání ocitne pod ledem a nemá nablízku pomoc, je takřka nemožné najít díru, kterou propadl. Je to pravda?

Je, a způsobuje to hned několik faktorů. V prvé řadě je to teplotní šok – teplota vody pod ledem bývá stabilně tři až čtyři stupně. Navíc, když se náhle ocitnete v opravdu ledové vodě, málokdo vůbec najde odvahu otevřít oči. A když už je člověk otevře, má pocit, jako by ho do nich bodaly špendlíky. Ostatně právě tohle je jednou z věcí, kterou se musejí profesionální potápěči naučit, aby prošli výcvikem a získali kvalifikaci k potápění pod ledem. Dalším z významných faktorů, které sehrávají roli, když někdo propadne pod led, je samozřejmě panika. Kvůli všem vyjmenovaným důvodům se tak stává, že je člověk třeba jen půl metru od místa, kde pod led propadl, a přesto se nedokáže dostat nad hladinu.

Zdá se, že získat kvalifikaci potápěče pod ledem není nic jednoduchého. Co musí člověk splňovat, aby se mohl stát Ice Diverem?

Pro začátek musí mít samozřejmě základní potápěčskou kvalifikaci, musí také absolvovat stanovený počet ponorů a ve výsledku projít zmiňovaným specializačním kurzem.

Jak je to s viditelností pod vodou v létě a přes zimu, když hladinu pokrývá led?

Zatímco v létě je obvykle pod hladinou vidět na vzdálenost dvou až pěti metrů, pod ledem je standardní viditelnost pět až dvanáct metrů. Je to dané kvalitou vody. Ta je v zimě čistší jednak díky rybám, které v této době nejsou tolik aktivní a nekalí dno, a stejně tak kvůli tomu, že se v ledové vodě nemnoží sinice.