Jaké byly vaše hokejové začátky?

Mnohem lépe jsem hrál fotbal, na ledě jsem dosáhl pouze krajské úrovně. Byl jsem předsedou TJ Bižuterie, kde v roce 1996 proběhla reorganizace a vše se točilo pouze okolo ziskových lyžařských vleků. Nezisková sportoviště měla být v pozadí. Tenkrát jsem se rozhodl, že z funkce odstoupím a za podpory svých kolegů v Jablonci vybudujeme důstojný hokejový stadion. O rok později se začalo stavět. Finance jsme získali prostřednictvím státu, velkým pomocníkem bylo i město a pochopitelně i sponzoři.

Jak je to s financováním zimního stadionu nyní?

Výdělečný není a nikdy být nemůže. Výroba ledu stojí ročně kolem pěti milionů. Lední plochu využívají školy i školky, které nic neplatí. Ze vstupného za veřejné bruslení také závratné zisky nejsou. Členové hokejového klubu platí roční příspěvky pět tisíc, které už zvýšit rozhodně nemůžeme. Velkou podporou je nám proto město. Bez jeho dotací bychom stadion nemohli provozovat. Jsme však vděčni za každou tisícovku od sponzorů, která nám velmi pomůže.

Jaké jsou vaše plány do budoucna?

Zimní stadion má nejmodernější technologii chlazení. Je však potřeba ještě k novým kompresorům instalovat celé podloží ledové plochy. Pokud vyměníme staré železné trubky za plastové, uspořime až 30% za energii.

Kdo je podle vás osobností jabloneckého sportu?

Vždy jsem byl a zůstanu velký fanoušek fotbalu. Velmi si vážím Miroslava Pelty, který pro jablonecký sport a nemyslím pouze fotbal, dokázal velmi mnoho. Stačila by mi jedna ruka, abych spočítal ty, co dokázali pro sport tolik, co on.