Jaká je práce tiskové mluvčí Policie ČR v Praze. V čem se liší od práce vašich kolegyň na okresní úrovni?
Naše práce je v jádru stejná všude. Rozdílem by mohla být struktura a rozdělení tiskových oddělení. V Praze a velkých městech, jako je třeba Brno, je rozdělená Preventivně informační skupina na tři části. Tiskové, preventivní a administrativní oddělení. Na okresních úrovních, tedy i v Jablonci, se kolegyně a kolegové zabývají dá se říci vším. U nás jsou oddělení specializovanější. To znamená tiskové se zabývá výhradně komunikací a servisem pro novináře. Preventivní oddělení má na starosti právě jen tu prevenci. Jezdí na besedy, stará se o tvorbu letáčků nebo plánuje různé kampaně.
Dostáváte se občas do nějakých nebezpečných situací?
Záleží, co si můžeme pod nebezpečím představit. V teoretickém ohrožení jsme například při různých akcích. Například při fotbalových zápasech. Běháme od jednoho štábu novinářů ke druhému. Jsme neozbrojeni a v uniformách. To některé fanoušky může vyprovokovat. Zatím se nám nic nestalo. Vedoucí oddělení Eva Brožová měla jednou namále. Točila s televizí, a na místo, kde stála, přiletěla pár vteřin potom co odešla, skleněná lahev. Mnohem nebezpečnější je samotná práce. Jsme plně zodpovědní za to, co řekneme, a jaké informace zveřejníme. Sháníme si je sami a za zkreslené nebo nepravdivé by následovaly velké postihy.
Kam byste se před novináři ukryla, kdyby to bylo možné?
Na nějaké hodně odlehlé místo v horách. Nejlépe v létě. Nějaká chalupa na samotě. Místo telefonů a počítače bych tam měla kolo. Ale dlouho bych to asi nevydržela. Práce mě baví a lidi kolem sebe potřebuji.
