Jaká byla pro horskou službu letošní mírná zima, odpočinuli jste si?
To určitě ne. I když bylo méně sněhu, lidé padají pořád. Výrazně se ale snížil počet úrazů, tím pro nás ubylo i zásahů. Trpěla ale také naše technika, hlavně skútry. Zatímco loni stroje zápasily s nadměrnou sněhovou pokrývkou, letos musely často překonávat i odkrytá místa. Jednoduše řečeno, občas jsme si někde poškrábali o kámen podvozek.
Příchodem jara pro vás práce nekončí, jaká nebezpečí hrozí turistům v letních měsících?
Zejména cyklisté by si měli dávat pozor na cestách v horách. Před každou větší překážkou by měli rozumně zvážit, zda ji dokáží na kole bezpečně překonat. Záludné jsou i odvodňovací příkopy podél cyklostezek, mnohdy do nich nechtěně zajedou.
Mění se postupem času chování lyžařů na sjezdovkách a cyklistů na cestách?
Jsou ukázněnější a ohleduplnější. Přesto však se najdou takoví, kteří se svým životem hazardují. V poslední době ale začala spousta cyklistů i lyžařů používat ochranné přilby, někteří i chrániče, což je pozitivní.
Mezi vaše záliby patří také horolezectví a skialpinismus, využíváte při práci zkušenosti z vašich výprav?
Bez nich bych se určitě neobešel. Hodí se mi při každém zásahu, ať už při lyžování nebo orientaci v terénu.
Vzpomínáte si na větší záchrannou akci?
Předloni se v prosinci v horách ztratil muž. Do akce se zapojila také letecká záchranná služba. Toho muže jsme našli až na jaře. Nejspíš přecenil své síly a spadl ze skalní vyhlídky. Pád nepřežil.
Jak se dnes může stát člověk členem horské služby?
Měl by se dobře vyznat v oblasti. Samozřejmostí je perfektní lyžařská a fyzická zdatnost. Musí projít školením a složit zkoušku.