Není srovnatelný závod?

Ne. Aby byl člověk schopný tenhle závod absolvovat, musí propadnout do závodního transu, ale přitom si zachovat chladnou hlavu. Kilometr a minuta má úplně jinou hodnotu než v běžném životě. Táhneš kolo sněhem a za hodinu se dostaneš jen o dva a půl kilometru dopředu. Ale k zastávce je jich sto padesát.

Z maximálního zatížení je těžké najednou vyskočit.

Po dojetí jsem s kamarády zůstal na srubu a trochu s nimi popojížděl pro postupné uvolnění.

Byl přelet do Evropy cestou do jiného světa?

Z řady pohledů ano. K rodině. Z ledu rovnýma nohama do květnové probouzející se přírody plné života. Ale i zpět do společnosti, kde se lidé stěží pozdraví.

Uplynulo jen pár týdnů a už máte připravenu show, kterou v premiéře uvidí domácí publikum ve čtvrtek Na Rampě.

Začal jsem materiál třídit bezprostředně po návratu. Show bude trochu netradiční, proložená videozáznamem k jednotlivým etapám a oblastem. Ale připravoval bych ji, i kdybych nevyhrál. V tomhle závodě je vítězství nepodstatné. Nejdůležitější je přežít.

Jezdíte za veterány, ale nemáte nástupce. Proč?

To se zeptejte jich. Asi je v tom příliš mnoho extrému. Ultramaratonu se řada jezdců spíš bojí. Chyba se při nich platí nejvyšší daní.