Jak se žije rockové kapele v okresním městě?

Osobně považuji za velkou chybu, zakládat velkou kapelu na malém městě. Hlavně proto, že máte malý výběr spoluhráčů a člověk musí dělat kompromisy. Další nevýhoda je malý počet potenciálních posluchačů a míst, kde je možno hrát. Napadají mě jen tři výhody, které má menší město pro rockovou kapelu: snadněji získáte zkušebnu, snadněji o sobě dáte vědět, snadněji seženete sponzory. Ale, bohužel, nevýhody převažují.

Jaké to je být v dnešní době rockerem?

Myslím, že rocker je v dnešní době trochu donkichotovská postava. Naštěstí se jím necítím být. Dost lidí si myslí, že rockeři musí brát nějaké drogy, být promiskuitní a tak. Ale to je jen taková romantická fikce. Poznal jsem na festivalech a v klubech spoustu „rockerů“ a dost často jsem byl překvapen, jak drsnou image může mít kapela na pódiu, a jak jemné duše se skrývají uvnitř. Hrát s velkou kapelou dobrou muziku na velkém pódiu je zážitek, který mi přináší naplnění. Pokud to je život rockera, pak ano.

Cítíte se být místním patriotem?

Slova jako patriot nebo legenda jsou dnes nadužívána a já se jim vyhýbám, jak to jen lze. Ale pokud je patriot člověk, který něco ovlivňuje, něco vytváří, o něco bojuje… tak bych proti tomu označení neprotestoval.

Platí, jako na spoustu jiných muzikantů, že hudbou žijete?

Ano. Vlastním kytaru Fender, kompletní diskografii Beatles na vinylech, hraju v kapele Mandragora a učím. V současné době natáčíme desku v Praze. Vyjde asi kolem Vánoc. Co víc bych si mohl přát?