Jak dlouho působí Český svaz žen v Jablonci? Jak dlouho a na jakých funkcích pracujete vy osobně?
Celých 40 let, letos máme výročí. Já jsem v této funkci pět let. Pracuji na půl úvazku, ale když chci, aby v organizaci vše klapalo, bylo více aktivit, tak musím pracovat přesčas, to znamená dobrovolně. Rada se schází jednou měsíčně, mimo prázdniny. Znamená to, že v červenci a srpnu máme pauzu. Něco navrhneme, nějakou myšlenku dáme dohromady, projednáme, zhodnotíme a schválíme. Složení této rady jsou členky, předsedkyně základních organizací z okolí Jablonce, kde se mohou vyjádřit, zda bude jejich činnost vhodná, aktuální. Jiné funkce nemám. Podílím se jako členka v kulturní komisi.
Překvapuje vás ještě něco na vaší práci?
Více a více administrativní práce. Až se to přehání. Řeším finanční problematiku. Abychom se udržely, píši a podávám projekty, které jsou zajímavé, například vzdělávací kurzy na počítačích, výtvarná činnost, práce s dětmi v Dětském domově v Jablonci, zajímavá setkání s lékaři, historikem, spisovatelem, vymýšlíme různé zájezdy, výlety a tak dále. Potom přijde vyrozumění, že projekt nebyl schválen. To mě docela ničí. Je to několik hodin práce. Na kraji moc neslyší o neziskových organizacích. Je to problém, najít nějaký kontakt, aby vás vyslyšeli.
Co osobně pro vás představuje tato práce?
Mám pocit, že něco dobrého vykonávám pro ženy i pro veřejnost. Je to zčásti i poslání.
Jak byste popsala situaci jabloneckých žen?
V Jablonci byly a jsou ženy aktivní a dodnes se dobrovolně zapojují. Kdyby tak pracovaly v našem kraji v jiném okresním městě členky tak, jak v Jablonci, bylo by ještě lépe. Tím naznačuji, že zanikla Okresní rada žen v České Lípě a v Semilech.
Popište vztah k Jablonci.
Můj vztah k Jablonci je velice dobrý. Přistěhovala jsem se z Moravy z Blanska, již jsem zde dvanáct roků, je tu krásná krajina. Stále mám co obdivovat po stránce turistické, kulturní, sportovní. Snažím se ji poznávat z pohledu jízdou na kole. Zde není rozhodně nuda. Počínaje kulturou, sportem nebo aktivním odpočinkem. A v tomhle duchu jsem zde vychovala dvě děti, které mně to oplácejí a berou mě s sebou.
