I to je řečeno s nadsázkou?

No, jistě, protože úplně nejlepší skupina, kterou jsem kdy po Jablonci prováděl, byla z Unie slabozrakých. Rychle jsme se domluvili, jak na to. Vyhlídku z radniční věže jsme zrušili a při výkladu jsem vždy ukázal přesně směrem, o kterém mluvím. Byli nesmírně pozorní, nejen k výkladu, ale i sami k sobě.

Kdo vás rozesmál při provádění?

Učitelé. Všechno nalajnované, měli notýsky, zapisovali si poznámky. Když jsem za tři čtvrtě hodiny skončil výklad, sklapli poznámky a rozprchli se, jako když do nich střelí. Prostě zazvonilo. Přišlo mi to k smíchu.

Byla nějaká skupina, na kterou jen tak nezapomenete?

Vymysleli jsme, že budu každou hodinu od Infocentra brát skupiny. Nebyl zájem. Dva měsíce jsem tam chodil a nikdo. Pak najednou čtyři. Vyrazili jsme. Já vykládal a vykládal. Oni mlčeli a mlčeli. Téměř na konci okruhu jsme vycházeli z kostela na Horním náměstí a jeden z nich zakopl. Slyšel jsem první a poslední slova za celou dobu: „Do pr…“ Prostě takoví divní lidé.

Jaké jsou v zájmu o Jablonec děti?

Bezvadné, zejména studenti, ti už hledají speciality.