Kdybyste si mohla jako starostka přát tři věci, jaké by byly?

Určitě, aby do obecní pokladny plynulo více peněz. Jsou sice fondy, ale není jistota, že se obec díky nim k penězům dostane. Investice jsou potřeba na hodně věcí. Druhé přání by se určitě týkalo papírování. Administrativa stále narůstá, zkrátka jí neustále přibývá a zabírá hodně času, který by se dal využít mnohem lépe. A poslední z těch tří povolených přání se týká našich lidí. Aby v obcích zůstávali také mladí a nestěhovali se za prací do okolních měst. Měli by vědět, že se obec snaží pro ně dělat co možná nejlépe. Bohužel, nemusí to být vždycky vidět.

Myslíte, že ve městech to mají starostové jednodušší?

V některých oblastech určitě. Na mnoho věcí mají své odborníky. Ty si obec nemůže dovolit. Všechny zákony a vyhlášky nebo odborné záležitosti si musíme řešit sami nebo externisty. Jsme také, jak se říká, víc na ráně. Jsme na malé obci denně v bezprostředním kontaktu s lidmi. To je někdy výhoda, ale také jsme pod mnohem větším tlakem obyvatel.

Co byste dělala, kdybyste nebyla starostkou?

Asi bych dělala své původní povolání. Učila jsem v mateřské školce. Nebo bych možná začala podnikat. Jsem docela dobrodružné povahy a nebojím se jít do něčeho nového. Stejně tak to bylo se starostováním. Dnes je těch možností víc. Bohužel, třeba u nás je málo pracovních příležitostí. Proto se snažíme podporovat rozvoj turistické oblasti. Tam by se potom mohla naskytnout pro naše občany nějaká pracovní místa.