Vedle Krajské vědecké knihovny v Rumjancevově ulici stojí dům s temnou historií. V roce 1900 jej postavil za tehdejší synagogou známý liberecký stavitel Adolf Bürger. V roce 1937 koupil dům spolu s domem na sousedním pozemku stát, aby tam zřídil školu pro tehdejší policii a po okupaci pohraničí převzalo objekt gestapo. To si zřídilo v podzemí domu, nyní už památkově chráněného, popraviště a mučírnu. Organizace Archa13, která se dlouhodobě zajímá a zkoumá lokální historii, by v podzemních prostorách ráda otevřela výstavu o temné historii Liberce.

Temná stránka historie města

„Zlo je zlo, ať ho páchá kdokoliv. Chce představit temnou stránku historie města bez ideologie a nechceme nikoho soudit. Zaměříme se na období od roku 1938 do roku 1946. Výstavní objekt je součástí našeho projektu Zapomenuté osudy," přiblížil vizi, jak by mohl prostor v budoucnosti vypadat, Petr Pimek z Archy 13.

Gestapo upravilo sklep na vězeňské kobky a v nádvorním traktu vybudovalo tajné popraviště. Během posledního roku války, zde sídlil také liberecký stanný soud, který tam vynesl celkem 18 rozsudků smrti, které byly také obratem vykonány. Po válce zde sídlilo velitelství sovětské armády pod vedením plk. Lykova a později plk. Ivana Michajloviče Rumjanceva, po kterém byla pojmenována i celá ulice. Období sovětského velení ostatně také připomíná pamětní deska na domě. Dům je od roku 1964 kulturní památkou, popraviště gestapa je památkou od roku 1974. V domě byl v květnu 1984 otevřen Památník odboje, který byl součástí Severočeského muzea, zrušen byl v roce 1990.

V současné době je objekt po návštěvě bezdomovců nefunkční. Podle Pimka by se ale mohl prostor i s výstavou otevřít veřejnosti do jednoho roku.