Jak dlouho jste ve funkci ředitele?

Od prosince roku 1998. Já jsem nechtěl jít dělat takovouhle práci. Podnikal jsem, dovážel jsem potraviny z Řecka. Ve volném čase, odpoledne, jsem trénoval plaveckou drobotinu a můj předchůdce mě víceméně přemluvil, abych šel do konkurzu. „Je to škoda, když ten bazén tak znáš, abys to nedělal,“ říkal.

A jaký byl stav bazénu v té době?

Tady bylo už všechno dožilé. Nefungovaly dávkovače pro chlorování i pro ostatní chemii, třeba vyvločkovače a podobně. Když jsem nastoupil, tak to bylo o tom, že se tady nic neopravovalo, do ničeho se neinvestovalo. Byla tady jen ta velká vana a malý bazén pro děti. Jinak nic, žádná atrakce.

Co jste s tím udělal?

Celý rok to bylo tak, že jsem přesvědčoval zastupitele, aby do bazénu dali peníze, aby ho rozšířili, přidali nějakou atrakci. Až se to podařilo. V roce 2001 jsme otvírali zrekonstruovaný bazén.

Čerpal jste někde inspiraci, jak by to tady mělo vypadat?

Jezdil jsem se dívat na jiné bazény, do jiných měst i států. Byl jsem v Německu, v Rakousku. Nejvíce mě to překvapilo na Kypru. Myslel jsem si, že tam o bazény není zájem, když je vedle moře. Ale opak byl pravdou. V bazénech měli atrakce, které v moři chybí. Děti chodily spíš do bazénu než do moře. Měli tam zajímavý systém. Začali se čtyřmi atrakcemi, a pak každý rok přidávali jednu novou, aby to bylo pořád nové a lákavé. Na Kypru se hledělo také hodně na bezpečnost. Působilo tam padesát plavčíků. Na všech atrakcích byl jeden plavčík na začátku a druhý u dojezdu. Jako brigádníci tam pracovali i čeští studenti.

Jak se dotkne chodu bazénu zdražení energií?

Myslím, že to bude hodně špatné. Zatím plánovaná dotace od města nemůže pokrýt navýšení energií, které bude v průměru o dvacet procent.