Místo pro strážníky, štáb krizového řízení, ultramoderní kamerový systém, ložnice pro obyvatele postižené katastrofou. Tak vypadá předběžná studie rekonstrukce bývalé hasičské zbrojnice v prostoru mezi Mírovým a Horním náměstím.
„Nic však není jisté. Příští týden odesíláme veškeré materiály do Regionální rady regionu soudržnosti Severovýchod. Ta rozhoduje o získávání dotací na projekty,“ upozornil hned na začátek Petr Tulpa, starosta Jablonce.
Jisto bude mít město až v březnu příštího roku, kdy budou Radou oznámeny schválené projekty. Žádost o dotace míří do 9. kola výzvy pro oblast podpory 2.2 – Rozvoj měst.
Velká rekonstrukce
Studie počítá s velkorysou přestavbou objektu v hodnotě mezi padesáti až šedesáti miliony korun, dalších více než dvacet sedm milionů má stát moderní městský kamerový a dohledávací systém.
Do budovy by se mělo přesunout celé centrum krizového řízení města. „V současné době se musíme bezmála hodinu připravovat na plný provoz krizového řízení. V objektu by mělo být vše připraveno i s prostory pro přežívání členů štábu. Ve druhém patře by měly navíc vzniknout místnosti s lůžky pro obyvatele postižené katastrofou, aby se tam mohla například přesunout rodina po požáru domu či bytu,“ upřesnil Jiří Vaníček, vedoucí oddělení krizového řízení. „Navíc zbrojnice stojí na strategickém místě poblíž radnice. Budovy by byly propojeny internetem,“ doplnil Tulpa.
Záměr počítá i s důkladnou opravou věže, sloužící v minulosti k zavěšování hadic. „Věž je v současnosti v dezolátním stavu. Pokud se podaří získat dotace, provedou se vnitřní statické úpravy. Chceme zachovat a zrekonstruovat i historický naviják na hadice,“ uvedl starosta Jablonce.
Přestavbou má vzniknout i nový moderní bezbariérový vchod do objektu, garážová stání pro vozidla městské policie i městského úřadu, místnost pro psychologa pomáhajícího lidem v krizových situacích, kterou město doposud nedisponuje a únikové vchody.
Neméně důležité jsou prostory vyhrazené pro skladování materiálu pro MP i městský úřad. Zároveň ale studie zachovává historický ráz hlavních prvků budov.
Kamerový systém
Kamerový systém počítá s jedenatřiceti body pro umístění kamer. Těch by mělo být v začátku fungování šestnáct, koncový stav počítá s dvaceti čtyřmi kamerami. Z celkového rozpočtu více než dvacet sedm milionů korun stojí samotné kamery miliony tři.
„Zřejmě sedm kamerových bodů by sloužilo jako záložní, kam by se umísťovaly kamery v případě potřeby. Podle propočtů by mělo přemístění kamery zabrat čas kolem dvou hodin,“ dodal Vaníček.
Podle slov starosty města je důležité, že do systému by mohly vstupovat složky Integrovaného záchranného systému. „Pokud to povolíme, může do systému vstoupit například Policie ČR,“ doplnil Petr Tulpa.
Kamerový systém tohoto rozsahu by patřil k nejmodernějším nejen v Čechách, ale i ve střední Evropě.
„V podstatě by měl být modernější než jaký používají například v Liberci, kde je v současné době na nejvyšší úrovni. Bude umět přiblížit přímo státní poznávací značku sledovaného vozu, porovnat ji s databází kradených vozů. Přiblíží obličeje lidí v něm, ale i trestnou činnost v ulicích města, a to i za snížené viditelnosti. Kamery si také mezi sebou osobu nebo vozidlo mohou předávat,“ upřesnil Jiří Rulc, ředitel Městské policie Jablonec.
Mozek systému by se nacházel také v budově bývalé hasičské zbrojnice. S jeho provozem by došlo i k navýšení počtu strážníků z 51 na 64, díky nutné větší obsluze centra.
Když peníze nepřitečou
Bývalou hasičskou zbrojnici i moderní kamerový systém nečeká růžový osud, pokud peníze od EU nepřitečou.
„V tom případě bychom se snažili hasičárnu přihlásit jako brownfield jiným dotacím. V nejzazším případě by město muselo objekty uvolnit k prodeji,“ upřesnil Tulpa.
Město by v případě neposkytnutí dotace muselo regulovat vývoj městské policie. „Podle mého názoru by to i vývoj městské policie zastavilo. V současné době vidím šance na schválení dotací na náš projekt jedna ku jedné,“ doplnil starosta.
Projekt je rozdělen do dvou částí, protože město chce v případě neúspěchu současný kamerový systém omladit a modernizovat. „Snažíme se získat dotace i na modernizaci stávajícího systému v rámci dotací Euroregionu Nisa. Modernizace by vyšla na dva miliony korun, není to ale zdaleka optimální řešení,“ dodal Petr Tulpa.