Ze dvou výstavních pater nyní pracovníci muzea uklízejí stovky exponátů. „Musíme dávat velký pozor, aby nic neupadlo. Některé kousky jsou opravdu jedinečné,“ pousmála se trochu unaveně kurátorka muzea Lenka Junová. Musí vystěhovat vše. Od exponátů až po podstavce či vitríny.

Stavaři muzeum obsadí už během února. „Takže sebou musíme hnout. Po dvou dnech úklidu jsme ale už pěkně unavení,“ doplnila Junová, když brala další krabici s pečlivě zabalenými skleněnými předměty. Každou z krabic musí snést do sklepního depozitáře, kam vede 68 schodů. Dolů a nahoru, dolů a nahoru. Přitom opatrně, nic nesmí vyklouznout. „A aby to nebylo málo, nosíme vše do nejvzdálenější místnosti,“ podotkla kurátorka. Nálada je však podle ní výborná, práce pěkně odsýpá.

Právě na sklo je muzeum primárně zaměřené. Jak by ne, Železnému Brodu se přezdívá Skleněné městečko, ostatně stejně se jmenují i zdejší každoroční oslavy skla a sklářů s bohatým doprovodným programem.

Nově pojatá expozice

Vybudování nového zázemí pro návštěvníky bude trvat skoro rok. Kromě moderního sociálního zařízení vznikne i atraktivní muzejní prodejna. Gró prací se ale bude týkat samotných expozic. V nejvyšším patře budovy, kde muzeum sídlí, vznikne „tmavá“ expozice, kde budou nasvícené jen vystavované předměty. „Jde o moderní trend ve výstavnictví. Osobně se mi moc líbí, tak jsem zvědavá, jak to dopadne u nás,“ sdělila ředitelka muzea Petra Hejralová.

V nižším patře zůstane stálá expozice plastik světoznámých výtvarníků Stanislava Libenského a Jaroslavy Brychtové. Vše ale bude moderně nasvícené, nové budou podlahy nebo závěsy. Stávající sklářská expozice mapující historii železnobrodského skla projde nejspíše digitalizací na dotykové obrazovky a z místnosti vznikne prostor pro krátkodobé výstavy. „To umožní muzeu pořádat více výstav v roce. Počítáme tak se třemi do roka,“ přiblížila Hejralová.

Velkým plusem bude i zlepšení tepelného komfortu. „Třeba v horním patře budovy není ani zavedeno topení, což by projekt měl vyřešit,“ poznamenal starosta města František Lufinka. Topení tu není od samotné výstavby objektu ve 30. letech minulého století. „Je tady snad větší zima než venku, v létě je tady zase vedro,“ přiblížila Junová. Prostory tu v extrémních případech museli vytápět přímotopy. „Ale snad jednou jedinkrát, co pamatuji. To když bylo před lety snad deset dní k minus dvaceti,“ zavzpomínala Hejralová.

Nově vznikne i konferenční místnost, která bude sloužit pro různá jednání, přednášky a společenské aktivity, nebo dětský koutek. Muzeum se tak má stát novým atraktivním cílem pro širokou veřejnost.

Další aktivity

Projekt Spojeno sklem je mnohem komplexnější a běží už dva roky. Jeho součástí je například i výzkum na téma Romové a sklo, propagace turistické hry zaměřené na místní sklářství, digitalizace sbírky skla a mnoho dalších aktivit. V rámci projektu proběhla i výstava skleněných obrazů romského výtvarníka Rudolfa Dzurka.

Projekt získal podporu 28 milionů korun z Norských fondů v roce 2021, letošní stavební část je posledním střípkem do mozaiky. „Žili jsme ale projektem už dva roky předtím. Měli jsme velké štěstí na zajímavého norského partnera. Ozvala se nám sklářská výtvarnice, a protože skláři jsou jedna velká rodina, do projektu vtáhla své další tři kolegyně. V září předvedly svoje umění na každoročním sklářském sympoziu, které je doprovodným programem slavností skla Skleněné městečko,“ přiblížila Hejralová.

Čtyřčlenný kolektiv muzea letos čeká ještě spousta práce. Připravuje novou podobu webových stránek, výstavu v Městské galerii Vlastimila Rady nebo další ročník Letní sklářské dílny, která v Brodě opět po roce přivítá spřátelené norské výtvarnice. Po dobu rekonstrukce hlavní budovy zůstává otevřená národopisná expozice Běliště, kde se kromě tradičních akcí typu Velikonočního jarmarku budou po celý rok konat menší výstavy.