Byť je textilní podnik Seba Tanvald minulostí, chátrající zámek Návarov zůstal. Od roku 1961 sloužil jako ubytovna i rekreační středisko pro zaměstnance textilního giganta, respektive pro členy Revolučního odborového hnutí (ROH).

V roce 2012 ho zakoupila rodina Turkových a z vlastních financí jej zrekonstruovala. Tak, že za obnovu získala ocenění Památka roku Libereckého kraje za rok 2017. Cenu Patrimonium pro futuro (Dědictví pro budoucnost), kterou uděluje Národní památkový ústav, získala rekonstrukce o rok později.

„Byl jsem tu na krátké dovolené v polovině 80. let. Loni jsem se prošel kolem a nestačil se divit. Zámeček je krásně opravený, to před těmi lety vypadal daleko hůř,“ poznamenal bývalý zaměstnanec podniku Seba Tanvald Petr Prošek.

Do obnovy zámku investoval spolumajitel Petr Turek zisk z 15 let podnikání v různých firmách. „Bude to nějaké kulturní dědictví Libereckého kraje. Když sem třeba přijede v neděli plno lidí na mši a po ní jdou do parku, tak to je ten krásný okamžik, který za to stojí,“ poznamenal Turek.

Seba Tanvald měla další svá rekreační zařízení v Hamru Na Jezeře a v Mukařově ve východních Čechách. Stojí i další bývalá rekreační zařízení. Podnik Jablonecká bižuterie provozoval kemp v obci Ostružno u Jičína. „Jezdívali jsme sem třeba na volejbalová soustředění. Kemp tam stále funguje, je ale samozřejmě dost jiný než v 80. letech,“ přiblížil Lubor Lacina ze Severočeského muzea Liberec, kurátor výstavy Rekreace s ROH, která je stále k vidění v jabloneckém kostele svaté Anny.

Národní podnik Seba Tanvald měl jednu ze svých rekreačních destinací v zámku Návarov.

Národní podnik Plastimat vznikl v Jablonci už v roce 1946. Jindřich Ťukal z Jablonce mu zasvětil skoro celý svůj profesní život. Využíval i možností podnikové rekreace. Sám se na vzniku nových rekreačních zařízení podílel. „Brigádnicky jsme opravovali dům v Rejdicích, který pak dostal název Espero. Na ozdravovnu sem pak jezdily i mé děti,“ přiblížil.

Plastimat měl ještě letní chatu v Příhrazech. „Pokud vím, je to teď opuštěné, bylo tam pár chatiček,“ podotkl. Sám využil možnosti dovolené v zahraničí. „Dvakrát jsme byli na chatě, kterou si podnik pronajal v Bulharsku u Černého moře. Poprvé jsme tam jeli autem a to bylo špatné, podruhé jsme letěli,“ popsal Ťukal.

S ROH se ale rekreoval spíše v zimě. Na lyžích i pěšky tak prokřižoval Krkonoše i Tatry. „Ještě dnes se nemohu dopočítat, jak to, že mě týden ubytování a stravování vyšel na 105 korun,“ pousmál se.

I další jablonecký podnik Preciosa dbal na rekreaci svých zaměstnanců, a proto už v šedesátých letech vznikl kemp na břehu Máchova jezera. Kemp Preciosa přežil změnu režimu a stále se těší popularitě. Dnes jej provozuje jablonecká zážitková agentura Sundisk.

MOHLI SI VYBRAT

Rekreace s ROH se ale nedělila striktně jen na podnikové chaty, zaměstnanci měli na vybranou. Střediska byla totiž díky ROH propojená. „Pamatuji si, že jsme dostali seznam rekreačních zařízení. Vybrali jsme si Beskydy a neprohloupili jsme. Myslím, že chata patřila nějakému pražskému podniku a bylo tam krásně,“ zavzpomínal někdejší zaměstnanec jabloneckého podniku Jablonex Jiří Outrata.

Jablonečané navíc hojně využívali víkendové pobyty na chatách ROH v okolí města. Oblíbenou destinací převážně sportovních soustředění býval například Bedřichov a Janov, především okolí rozhledny Královka a Weberovy boudy.