Není to však zdaleka taková novinka. Mašiny se pojmenovávaly již od 40. let 19. století. A vydrželo to až do roku 1925. Směrem na Tanvald pak vyjely pojmenované vlaky v roce 1888, kdy zde byla železnice vystavěna. „Byla to pěkná tradice. Vlaky dostávaly jména podle členů tehdejší císařské rodiny, podle místních mecenášů, i podle obcí, které se zasloužily o výstavbu železnice,“ poznamenal jablonecký zastupitel Lukáš Pleticha.

Ještě dnes lze na trati Jablonec – Tanvald objevit staré mezníky s písmeny RGTE, což značí Reichenberg-Gablonz-Tanwald Eisenbahn (Liberecko-jablonecko-tanvaldská železnice). Tudy projela první vlaková souprava 25. listopadu 1888.

Nové vlaky mají být ozdobeny názvem města, jeho znakem a dominantou toho kterého města či místa. Celý projekt je znám pod názvem Jizerskohorská železnice.

Trať Liberec – Tanvald by se společně s tratí Liberec – Frýdlant měla stát páteří veřejné dopravy v kraji, na niž navážou další vlakové i autobusové linky.

Na sailné stránky nových vlaků upozornil Jindřich Berounský, taktéž jablonecký zastupitel a dlouholetý železničář. „O pohon se starají dva motory. Když se jeden porouchá, vlak neuvízne a nezablokuje trať,“ popsal jednu z výhod Berounský. Naftové motory jsou navíc umístěny na krajích pod kabinami strojvedoucího a zajišťují tak pro cestující klidnou jízdu bez hluku. Vozy jsou z pětašedesáti procent nízkopodlažní.

Stroj má pohon na všechny čtyři nápravy. „Díky těmto vlastnostem si bez problémů poradí i na naší nejstrmější trati z Tanvaldu do Harrachova,“ dodal Berounský.

Na tratě Jizerskohorské železnice bude dodáno šestnáct motorových vozů Regio-Shuttle RS 1 Stadler řady 840 a pět dvoudílných Regionov řady 814.

Jména nejen vlaků

Dnes si již málokdo vzpomene, že Jablonec měl i „svou“ loď. V knize Jablonecká bižuterie ji připomněl Petr Nový, hlavní kurátor jabloneckého Muzea skla a bižuterie. Parník Gablonz byl spuštěn na vodu v přístavu Terst jako největší loď rakouské společnosti Loyd, dokonce jako největší obchodní loď celého Rakouska – Uherska. Pro odborníky: parník měl výtlak 8 477 tun Brutto a výkon 5 593 kW.

Postaven byl proto, že export bižuterie a polotovarů do Asie nabyl obřích rozměrů. „Na své první cestě do britské Indie vezl šest set beden jizerskohorských skleněných kroužků,“ připomíná v knize Nový.

Na palubě parníku se například do vlasti vrátil cestovatel Josef Aul z cesty po Afgánistánu, kterou absolvoval jako vůbec první Čech.