„Vodorovné značení na silnicích nižších tříd doplňujeme podle potřebnosti a peněz. Ale přetlak požadavků je obrovský a problémem jsou právě peníze,“ sdělil Martin Sepp, náměstek hejtmana pro dopravu.

Krajská správa silnic utratí ročně za obnovu vodorovného značení kolem dvou a půl milionu korun. Ale prioritu mají silnice prvních a druhých tříd, kde vodorovné značení být musí, takže se nedostává na silnice třetích tříd, které bílými čarami opatřeny být nemusí.

„Silnice jsou často rozbité, takže je otázka, zda na ně malovat značení nebo je radši spravit,“ uvedl Jan Douděra z Krajské správy silnic Libereckého kraje. Nedostává se nejenom na silnice třetí třídy, ale mnohdy není dostatečné značení ani na silnicích druhé třídy. Buď chybí úplně nebo je již opotřebované a špatně viditelné.

Mezi takové silnice patří třeba komunikace na Hrádek nad Nisou v okolí Grabštejna, silnice přes Ještěd nebo přes Oldřichovské sedlo. Řidiči musejí ze zákona o provozu na pozemních komunikacích vždy přizpůsobit jízdu stavu a povaze vozovky. Chybějící vodicí a středové dělicí čáry ovšem mohou za mlhy či tmy jízdu značně komplikovat zejména starším řidičům.

Podle odborníků je ale ještě nebezpečnější, když jsou nedostatečně značené přechody pro chodce. „Takové případy mapujeme a každý půlrok informujeme silničáře,“ uvedl šéf krajského inspektorátu dopravní policie František Prorok.

Právě na obnovu a humanizaci přechodů pro chodce se letos kraj chce zaměřit. „Přes krajské komunikace vede víc než tři sta přechodů pro chodce. Zhruba dvacet z nich zejména v blízkosti škol nevyhovuje bezpečnostním požadavkům. To bychom letos chtěli napravit,“ informoval Martin Sepp.