Josef Mohr se narodil 5. října 1912 ve Velkých Hamrech a zemřel 2. ledna 1942 po strádání po sestřelení v ledových vodách Severního moře. Ve středu 6. května mu odhalí v sokolovně Velké Hamry pamětní desku. Kolem 10 hodiny proletí nad městečkem letka letounů Gripen.

O pamětní desku se zasadila Klára Pospíšilová, zdejší veterinářka a místostarostka města. „Při oslavách sloučení Hamrů se vybraly asi dva tisíce korun a tak jsme se synem přemýšleli, co s nimi. Pak jsme si vzpomněli na Josefa Mohra," vysvětlila Klára Pospíšilová.

Myšlence šli naproti a tak ve středu 6. května odhalí pamětní desku navigátora 311. perutě RAF. Navíc, nad náměstím přeletí letka gripenů z Čáslavi. Podařilo se i díky dalšímu rodákovi z Hamrů, jež působí na ministerstvu obrany.

Poslední boj

V noci z 28. na 29.12. 1941 provedla 311. (československá) bombardovací peruť jeden další ze svých mnoha úspěšných náletů na území obsazené nepřítelem. Tentokrát dopadl smrtící náklad na německý přístav Wilhelmshaven. Velitelem jednoho z útočících wellingtonů byl Alois Šiška. Jeho stroj byl nad cílem zasažen protiletadlovou palbou. Asi dvacet minut po bombardování začal hořet levý motor, oheň se však podařilo uhasit. Posádka pokračovala v letu jen na jedem motor, radiotelegrafista navázal spojení s Anglií na nouzové vlně. Zakrátko se u nefunkčního motoru utrhla vrtule a zasekla se do trupu v místě telegrafistova stanoviště. Hydraulický systém byl poničen, letadlo se stalo neovladatelným.

Pilotovi se s vypětím všech sil podařilo nouzově přistát na hladinu Severního moře. Při nouzovém přistání zahynul zadní střelec Rudolf Skalický. Zbytku posádky se podařilo dostat se do záchranného člunu. Musela však čelit krutým podmínkám ledového Severního moře.

Navigátor letounu, Josef Mohr, ztratil při nouzovém přistání boty a kuklu. Přesto však ostatním druhům v dinghy dodával kuráž a živil tak naději na záchranu. Vydržel to celých neuvěřitelných pět nocí. Poté však, 2. ledna 1942 těsně po půlnoci, zemřel druhý pilot Tománek. I Josefu Mohrovi již došly i poslední zbytky sil. Zemřel naprosto vysílen nedlouho poté, ve dvě hodiny ráno. Pilot Šiška, telegrafista Ščerba a střelec Svoboda měli štěstí. Moře je kolem 15. hodiny, po šesti krutých dnech v mokru a mrazu, vyvrhlo na pobřeží.

Život a válka

Josef Mohr se narodil 5. října 1912 ve Velkých Hamrech. Po maturitě nastoupil na dva roky do školy leteckého dorostu, po jejímž absolvování byl vyřazen v hodnosti poručíka jako letecký pozorovatel. I on patřil do zdravého jádra našeho předválečného letectva. Proto se jako mnozí ostatní nemohl smířit s násilnou okupací Československa Německem…

Proto odešel ilegálně do Polska. Zde však narazil na neochotu Poláků, v červenci 1939 proto odjel s transportem do Francie a vstoupil do Cizinecké legie. Z tohoto svazku jej vysvobodil až začátek války. Byl přemístěn do Tours a zařazen do pozorovatelského a střeleckého výcviku. Do bojů ve Francii však už nestačil zasáhnout. Byl evakuován do Casablanky, ze které poté odplul 28. 6. 1940 lodí „Gibt-el-Dersa" do Gibraltaru. Zde byla loď zařazena do velkého konvoje, směřujícího k anglickým břehům.

5. 7. 1940 odplul, již na palubě lodi „Cidonia", do Anglie. Na její břeh vstoupil 16. července 1940. Vstoupil do RAF v hodnosti Pilot Officer, od 16. srpna do 6. září se v Bassingbourne cvičil na funkci navigátora bombardéru. V květnu 1941 byl z výcviku vyřazen a určen do posádky Sgt. Adolfa Musálka jako navigátor.

Jako operačně aktivní příslušník 311. (československé) bombardovací peruti RAF se v roce 1941 poručík Mohr zúčastnil počáteční fáze bombardovací ofenzívy. V této době bylo ještě noční bombardovaní průkopnickou činností. Zejména navigátoři patřili mezi skutečnou elitu britského Královského letectva. Do této skupiny patřil i P/O Josef Mohr. Zúčastnil se 35 bojových akcí v trvání bezmála 200 operačních hodin. 

Popis sestřelení letadla a životopis Josefa Mohra byl převzat s laskavým svolením na webové adrese www.valka.cz/clanek_11703.html