Nadace Ivana Dejmala pro ochranu přírody slaví v těchto dnech 30. výročí svého založení. Vznikla v roce 1993 jako nadační fond, který se později přeměnil v Nadaci pro záchranu a obnovu Jizerských hor. Tehdy se zaměřovala na krajinu JIzerek, kterou zdevastovala extrémně vysoká imisní zátěž z energetických zdrojů tzv. černého trojúhelníku (Sasko, Polsko, severní Čechy) a nešetrné a ekologicky nevhodné lesní hospodaření.

„Když jsem začátkem 90. let minulého století přišel pracovat do chráněné krajinné oblasti Jizerské hory, byl to stav opravdu tristní. Velkoplošné odtěžení zaměřené pouze na vyvezení dřeva, a nikoliv na záchranu a obnovu lesa, ohrozilo samotnou integritu lesa jako vegetačního útvaru,“ zavzpomínal spoluzakladatel a předseda správní rady nadace, turnovský rodák František Pelc.

Ochranáři tehdy hledali strategii záchrany a obnovy ekologicky stabilnějších lesů přírodě bližšího charakteru z hlediska druhové, genetické a prostorové skladby. Problém spočíval i v nedostatku financí, navíc vztahy mezi lesníky a ochranáři nebyly dobré. „Pamatuji si, že nám při přípravě lesních hospodářských plánů bylo vytýkáno, že chceme realizovat možná hezké, ale vzdušné zámky,“ doplnil Pelc.

Členové Jizersko-ještědského horského spolku dosud v oblasti rašeliniště Jizery vybudovali několik stovek dřevěných hrázek pro zvýšení a stabilizaci hladiny podzemní vody.
Lepší zadržování vody. Spolek vrací rezervaci Rašeliniště Jizery původní tvář

S Václavem Havlem v Jizerských horách.S Václavem Havlem v Jizerských horách.Zdroj: Nadace Ivana Dejmala pro ochranu přírodyV dalším zcela klíčovém kroku pomohl porevoluční ministr životního prostředí Ivan Dejmal, který je povzbuzoval k účasti v soutěži o získání rozdělovaných výnosů malé kuponové privatizace určených k podpoře neziskového sektoru. „Díky úspěšnému prezentování naší práce jsme nakonec postupně získali základní jmění okolo 45 milionů korun, které vytvořilo pro naši činnost hierarchicky zcela jiné podmínky. Od té doby jsme rozdělili na ochranu přírody a projekty s ní související přes 32 milionů korun,“ zdůraznil spoluzakladatel nadace.

Postupně se posunulo hlavní poslání nadace od regionální záchrany ekologickou katastrofou zničených lesů Jizerských hor po dnešní stav, kdy podporuje projekty po celé republice s přesahem do zahraničí. Dodnes podporuje projekty na zvyšování biodiverzity lesa, nápravu vodního režimu krajiny přírodě blízkým způsobem a další výzkumné, ochranářské i publikační projekty. V posledních letech pomáhají i dvěma národním parkům v Zambii. „Přírodu chráníme a obnovujeme proto, že je krásná a že život bez ní není možný, byť se nám to někteří někdy pokouší namluvit,“ zdůraznil Pelc.

Právě takovéto drobné lokality udržují vysokou druhovou pestrost Jizerskohorských bučin.
FOTO: Jizerskohorské bučiny jsou fenomén UNESCO. Masy lidí ale nepřicházejí

Nadace spustila kampaň „Za lesy! Za vodu! Za přírodu!“ a nákupem trika z organické a tedy udržitelné bavlny mohou lidé podpořit konkrétní oblast, na kterou výtěžek věnují. „Vážím si všech našich dárců, kteří nám umožňují každým rokem podporovat čím dál tím větší množství projektů. Zároveň mě těší, že je zde v našem okolí tolik organizací i lidí, kteří samotné projekty táhnou. Díky této spolupráci je stav naší krajiny zas o něco lepší a pro budoucí generaci trvale udržitelnější,“ uzavřel ředitel nadace Ondřej Petrovský.