„Je ale zajímavé, že obec o změnu žádala v minulosti již dvakrát a nikdy nám nebylo vyhověno, až nyní, kdy naše pošta figuruje na seznamu rušených poboček,“ uvedla Jiřina Rybáková, starostka Skuhrova.

Podle jejích slov je zarážející, s jakou rychlostí podnik zareagoval na výstupy z veřejného jednání zastupitelů, obyvatel a zástupců pošty, které proběhlo 3. září.

Starostce se nelíbí ani další plán České pošty. Od 1. října má dojít nejen ke změně úředních hodin, zároveň začne sloužit služba mobilního obslužného místa. „Jaké budou asi finanční náklady, bude–li se ve všech 179 obcích, v nichž má dojít ke zrušení stálých poštovních úřadoven, poskytována současně dvojí služba,“ ptá se starostka v již druhém dopise ministru vnitra Jiřímu Langrovi.

Obyvatelé obcí jsou záměrem pošty rozzlobeni. Bezmála tři sta jich podepsalo petici proti zrušení pobočky. „Například moje žena zdejší poštu využívá. Už teď je ze zrušení rozčilená,“ popsal Petr Brožek z Huntířova. Nikdo z obyvatel si nedokáže představit, že za jakéhokoli počasí čeká na předem určeném místě na příjezd mobilní pošty. Navíc Česká pošta ústy Olgy Sykové, obchodní ředitelky státního podniku pro severní Čechy, negarantuje přesné dodržování jízdního řádu.

Na stranu obcí, které figurují na seznamu poboček ke zrušení, se postavilo Sdružení místních samospráv. „Krok České pošty je velkou ranou pro obce a občany ze spádových oblastí. Život v dotčených regionech se změní, zmizí garant dostupnosti služeb,“ popsal Jan Pijáček, předseda Sdružení místních samospráv. To také nevyloučilo razantnější protestní akce, pokud nebude záměr diskutován s dotčenými starosty obcí a měst. „V této chvíli jde z našeho pohledu o unáhlený záměr,“ dodal Pijáček.

Situace, kdy Česká pošta nedostatečně informovala starosty obcí, se nelíbí ani nadřízenému orgánu, tedy ministerstvu vnitra.
Česká pošta má 3387 pošt, 37 tisíc zaměstnanců, z nichž chce na podzim propustit dva a půl tisíce lidí. Česká pošta generuje zisk ve výši téměř osmi set milionů korun.