Přitom křivky nehodovosti jsou neúprosné, stále stoupají.

Dvacet mrtvých na silnici

„Letos zahynulo na silnicích Libereckého kraje již dvacet lidí, to znamená nárůst oproti loňsku zhruba pět procent a tato tendence už se táhne několik let," upozornil Roman Budský z Týmu silniční bezpečnosti Libereckého kraje.

Znalost první pomoci však mezi veřejností spíše stagnuje. Podle Euro Testu, což je studie, kterou provedlo 18 autoklubů ve 14 státech Evropské unie, si jedna třetina Čechů vůbec nebyla jistá, zda by uměla poskytnout první pomoc a deset procent přiznalo, že určitě ne. Budský dále upozorňuje i na další problém související s nedostatečnou prevencí: „Převážná většina lidí by při podávání první pomoci nedbala na svou bezpečnost, což například na dálnicích pak způsobuje další nehody s fatálními následky."

Podle vedoucího operátora liberecké záchranky Petra Matějíčky lidé sice první pomoc umí, ale zdravotníci by přivítali, kdyby byla její znalost lepší. „Na druhou stranu to vyvažuje ochota pomoci. Většinou se řídí pokyny operátorů," vysvětluje Matějíčka a doplňuje, že bohužel se objeví i tací, pro které končí povinnost vytočením čísla. Podle operátora se případě nehod jedná o mezní situace, kdy si lidé nevzpomenou, jak přesně reagovat. A v tom právě vidí problém Budský.

„Lidé nemají zásady první pomoci zautomatizované. Například výuka v autoškolách je nedostatečná a řada z nich nedodržuje ani to málo, co nařizuje vyhláška," okomentoval Budský. Připravují proto návrh, podle kterého by se výcvik rozšířil o hodinu v teoretické i praktické části, tedy na 3 a 5 hodin.

Svědky svazuje někdy strach

Dalším důvodem, proč lidé neposkytují první pomoc, je strach. Bojí se, že něco udělají špatně a že za to budou stíhání policií. Jak ubezpečila policejní mluvčí Vladimíra Šrýtrová, strach je v tomto případě úplně zbytečný. „Vždy je lepší se o poskytnutí pomoci pokusit než neudělat nic," uzavřela mluvčí.