Lidé žijící v okolí se báli. „Máme neustále rozhrabané popelnice, někdy ti lidé přespávají ve společných prostorách domů. Bojíme se chodit do lesa,“ slyšeli zástupci magistrátu na setkání s obyvateli Horní Proseče. Na území velkém jako třetina jabloneckého Mírového náměstí žily dvě desítky bezdomovců. Teď jim z osady nezbylo nic. „Přišli a řekli nám, ať odejdeme. A pak nám začali všechno ničit,“ řekl jeden z bezdomovců, který přišel o nuznou chatrč v lese na okraji Jablonce.

Dvacet lidí, kteří nechtějí a nepřejí si být vázáni žádnou společností a pravidly, žili v lese na Prosečském hřebeni v relativní pohodě. „Jen když opravdu mrzlo, chodili jsme se ohřát do baráku,“ vysvětlil bezzubý muž. Barákem myslí azylový dům neziskové organizace Naděje. Před lety v lese lidí přebývalo jen pár. Postupně se ale osada rozrostla.

Stany postavili ze dřeva, igelitů, různých plachet a dalších materiálů. „Letos už jich bylo pět, z toho jeden dokonce dvoupatrový. Kromě lidí v lese žilo i několik koček a psů, možná i další zvířata,“ přiblížila mluvčí jabloneckého magistrátu Markéta Hozová.

Likvidaci osady provedli lidé z veřejně prospěšných prací. Byl to chvílemi tvrdý oříšek. „Všude bylo strašně moc hadrů, igelitů a igelitových tašek, kam jsem se raději ani nedíval,“ popsal jeden z uklízejících. Magistrát požádal o pomoc s likvidací příbytků státní podnik Lesy ČR, jelikož se lidé utábořili na jeho pozemku. Osada byla obtížně přístupná, cestu musel dokonce proklestit bagr, aby projely náklaďáky na odvoz odpadu.

Úklid celého prostoru trval den a půl. „Na veřejný pořádek dohlíželi čtyři strážníci, k žádnému většímu incidentu během likvidace bezdomoveckého obydlí ale nedošlo,“ doplnila Hozová. S bezdomovci v rámci možností pracují sociální pracovníci magistrátu a také terénní pracovníci nedalekého azylového domu Naděje. Oslovují je s různými nabídkami řešení jejich životní situace. Bohužel, víceméně bezúspěšně.

„Jsou to lidé, kteří nemají zájem řešit svou životní situaci a odmítají veškerou nabízenou pomoc ze strany města i poskytovatelů sociálních služeb. I přesto jim sociální pracovníci opakovaně nabízejí nocleh v azylovém domě, potravinovou pomoc, ošacení a v poslední době i zaměstnání,“ popsala vedoucí sociální odboru jabloneckého magistrátu Martina Rosenbergová.

Pomoc lidem bez domova nabízí v Jablonci již zmíněný azylový dům Naděje. Ten byl v Plynárenské ulici nedaleko Horní Proseče otevřen v roce 2015. Nový objekt má mnohem vyšší kapacitu než ten předchozí v Podhorské ulici. Dům v jablonecké ulici Za Plynárnou má po 25 místech v azylovém domě i v noclehárně, kapacitu 40 míst potom nabízí denní nízkoprahové centrum.

„Tady mohou lidé bez domova třeba přečkávat mrazy, sice jen na židli, ale i to stačí,“ sdělil vedoucí domu Naděje Tomáš Šretr. Odhaduje se, že v Jablonci žije kolem 200 bezdomovců nebo lidí ohrožených ztrátou bydlení. Ne všichni ale služeb azylového domu využívají.