Její vyhlášení plánuje ještě na tento měsíc. V září by si měli zájemci prohlédnout místo i s výkladem. A v prosinci bude rozhodnuto o výběru a magistrát zveřejní návrhy. „Vítěz soutěže navrhne i další potřebné zázemí v okolí celé vodní nádrže,“ dodala mluvčí magistrátu Jana Hajná s tím, že soutěž proběhne podle řádu České komory architektů.

Diskutabilní je také vzhled a okolí některých stánků kolem vodní nádrže. Na tom se shodlo už mnoho minulých vedení radnice a vzniklo několik různých dokumentů, jejichž aktuálnost a kvalitu přes léto zkoumal městský architekt David Pavlišta.

„Některé návrhy zestárly a ztratily platnost, některé jsou stále aktuální, jiné vzbudily silnou veřejnou diskuzi a rozdělily obyvatele na dva tábory,“ popsal Pavlišta.

A právě Sluneční lázně veřejnost rozdělují. Jedni chtějí zachovat jejich starou podobu a lázně v tomto duchu jen obnovit, druzí si žádají nové, radikálnější řešení, například v duchu toho, jež vytvořil v roce 2014 architekt Petr Stolín. Ten navrhl atriový dům přístupný ze tří stran mající horní terasu. Návrh ale vzbudil obrovskou vlnu emocí.

„Proto jsme se rozhodli pro vyhlášení otevřené architektonické soutěže. Je nejlepším způsobem výběru zpracovatele projektu jednotlivých objektů na březích vodní nádrže,“ sdělil náměstek primátora pro rozvoj města Jakub Chuchlík.

Boj o podobu Slunečních lázní na břehu přehrady Mšeno je evergreen táhnoucí se po mnoho let. Zachovat jejich původní vzezření chtěly stovky lidí, kteří podepsali rovnou dvě petice.

Dlouholetá diskuze o lázních

Téma Slunečních lázní je přitom na stole už od roku 2007, kdy byla zpracována urbanistická studie využití vodní nádrže a jejího okolí. Doslova bomba pak vypukla v roce 2014, kdy magistrát představil podobu Slunečního pavilonu architekta Petra Stolína – moderního a vzdušného atriového domu. Proti návrhu se zvedla vlna odporu konzervativních návštěvníků jablonecké přehrady.

Stavbu Slunečních lázní u vodní nádrže Mšeno v roce 1927 financovalo město Jablonec nad Nisou. Objekt byl zřejmě velmi oblíbený a hojně navštěvovaný, takže už v dubnu následujícího roku došlo k jeho razantnímu rozšíření.

V době první republiky vznikala zařízení podobná jabloneckým Slunečním lázním v celé republice, ba v celé Evropě. V Jablonci se ale dochovaly v poměrně autentické, byť zanedbané podobě. V průběhu druhé poloviny 20. století došlo k vestavbě toalet do objektů společných šaten na konci obou křídel.

Možnou památkovou ochranu stavby posuzovalo ministerstvo kultury. Úředníci ale loni už podruhé rozhodli, že Sluneční lázně kulturní památkou nebudou. Podle resortu jde o účelovou stavbu bez jakýchkoliv architektonických hodnot.