Zdravé, odolné a druhově rozmanité lesy už nejsou hudbou budoucnosti. V Libereckém kraji působí několik organizací, které zaměřily svou pozornost na obnovu lesních porostů. A jejich úsilí už nese ovoce.

Lesy v regionu teď budou bohatší o dalších 70 tisíc sazenic převážně buků, dubů a jedlí. Za projektem, který běží od roku 2015 a za tu dobu se podařilo vysázet přes 254 tisíc stromků, stojí Nadace Ivana Dejmala pro ochranu přírody. „Zvyšování biodiverzity a výsadba druhově rozmanitých lesů patří v posledních letech společně s nápravou přirozeného vodního režimu k našim prioritám. Za tímto cílem tedy směrujeme většinu prostředků i energie,“ informoval ředitel nadace Ondřej Petrovský.

Pro letošní ročník vybrali dvanáct lokalit, kde jsou vlastníky lesů převážně obce či farnosti. Jedná se například o Rádlo, Rynoltice, Bílý Kostel či Hrádek nad Nisou. Aktuálně jsou v lesních školkách objednány vhodné dřeviny, k samotnému vysázení dojde na podzim. „V tomto ročním období mají sazenice lepší šanci se ujmout, a to hlavně díky vlhkosti,“ podotkl Petrovský.

Hasičský záchranný sbor Libereckého kraje. Ilustrační foto.
Profesionální hasiči předvedou techniku. Své dveře otevřou také na Liberecku

Samotné výsadbě předchází stavba oplocenek, které budou chránit jedle a duby před poškozením zvěří. Právě přemnožená zvěř patří k velkému problému, který lesníky trápí. Býložravá zvěř okusuje pupeny, listy a výhonky mladých stromků, ohryzává kůru a samci parožím ničí jejich kmínky.

„Pokud se nepodaří založit budoucí lesy s pestrou druhovou skladbou, nebudou tyto lesy dostatečně odolné a hrozí jejich opětovný rozpad,“ zdůraznil odborný lesní hospodář Jan Duda s tím, že souhrnná hodnota nadměrného poškození lesa zvěří se pohybuje v řádu miliard korun ročně. Právě ochranná opatření jako oplocenky či natírání dřevin a sazenic repelenty proti okusu zvěří zvyšují finanční náklady na obnovu lesů. „Zemědělci, lesníci a myslivci by se měli vzájemně vnímat jako partneři se společným cílem. Základem řešení problému je snížení stavů zvěře na stavy rovnovážné, odpovídající úživnosti lesů,“ doplnil.

Jizerské hory musely v minulosti kvůli nešetrnému a nevhodnému hospodaření čelit ekologické katastrofě. Ta vedla k odlesnění více než 100 km čtverečních náhorních plošin. V současné době je situace mnohem lepší, ale stav se vrací k normálu velice pomalu. „Když porovnám odlesněné kopce Jizerských hor ještě v relativně nedávné minulosti, musí každý vnímat ten neuvěřitelný posun. Vyhráno však určitě není,“ řekl Petrovský.

Kemp Borný na břehu Máchova jezera
Severočeské hotely a kempy se těší na hosty. Zdražily, ale turisty to neodradilo

Výsadbu nových stromů plánují i lesníci v Ralsku na Českolipsku. Ti hlásí úspěšný boj s kůrovcovou kalamitou. Vojenským lesům a statkům (VLS) ČR se podařilo snížit stavy kůrovce ve svých lesích téměř na polovinu. Letos plánuje být podnik stejně úspěšný a dostat kalamitu pod kontrolu. „Vloni jsme především na Brdech a v Ralsku, kam dorazila hlavní vlna kalamity, nasadili rozsáhlý a pestrý systém obranných opatření a zvýšili intenzitu vyhledávání a asanace napadených stromů,“ popsal situaci ředitel VLS Roman Vohradský.

Letos plánují pokračovat v nastoleném režimu. Mají připravená obranná opatření v podobě klasických i otrávených lapáků, feromonových lapačů či insekticidních sítí. I přes pokračující boj s kůrovcem chtějí navíc snížit objem těžeb a mezi priority patří i co nejrychlejší zalesnění lokalit novými a druhově pestrými porosty. „Kalamita výrazně změnila ráz krajiny, kde hospodaříme. Tato změna nám však paradoxně umožní daleko rychlejší přestavbu smrkových monokultur, aplikaci přírodě blízkých způsobů hospodaření a adaptaci lesů na probíhající klimatické změny,“ dodal Vohradský.