Zásada – Hlavní zásluhu na utvoření sokolské jednoty v Zásadě měl Jaroslav Hnídek, mimo jiné vrchní ředitel Společnosti pro zpeněžení lihu v Praze. A tak jako mnohde na pomezí Sudet, vznikla jednota jako opozice proti Němci zakládaným podobným spolkům Turnvereine, „kteréž mají mimo tělocvičení účel i ten, by obyvatelstvo národnosti druhé proti nám štvaly a popuzovaly."

Proto vzniká Sokol i v Zásadě. „Bychom v osadě naší, kteráž ani půl hodiny od národních odpůrců vzdálena není utvořili též spolek vlastenecký, a to Sokol, poněvadž spolek takový mimo pěstování tělocviku má též účel ten, že povzbuzuje lásku k vlasti a národnosti.“

Dne 4. července 1886 se tak koná první schůze, z níž se dochoval i zápis. První volba vedení se ale nezdařila, proto se vlastenci scházejí o několik dní později znovu. Prvním starostou se stává Josef Marek. Jednota začala hned od prvního okamžiku vzkvétat, v roce 1889 však přichází krize sklářství a tím je poznamenán i Sokol. Několik příštích let je tak činnost ochromena. V roce 1895 se však činnost znovu probouzí. O dva roky později se ochranitelkou jednoty Zásadské stala jednota z Brandýsa nad Labem.

Ochranitelka však byla macešská, skoro Zásadským nepomáhala a když je nepozvala na otevření své sokolovny, „nastala v Zásadě nechuť k takovéto ochranitelce, a proto byla Česká obec sokolská požádána, aby jednota byla ochranitelky zbavena.“ To bylo vyslyšeno v roce 1910.

Ale zpět do hlubší minulosti. Rok 1899 se zásadští poprvé vyslovují pro stavbu sokolovny. Léta letí a další debaty o stavbě svatostánku se objevují až v roce 1904. Sokolové totiž dostali výpověď od majitele spolkové místnosti v místním hostinci výpověď a cvičí jen na zahradě.

Až o dva roky později kupují pozemek u silnice k Držkovu a nechávají vypracovat plány. A že se příští rok začne stavět. Dochází ale k nečekanému požáru starého hostince. Majitel postavil vedle nový velký hostinec s prostorným sálem. A Sokolové se stěhovali. V roce 1910 dochází k rozkolu v jednotě, údajně kvůli politice. Odchází šestnáct bratří, kteří zakládají Sokol Zásada – Zbytky. Po dvou letech se ale všichni vrací pod jednotu Zásada.

Světová válka

Přiblížila se světová válka. 27. července 1914 nastupují mladí muži k útvarům a činnost jednoty úplně ustává.

Po letech ale přichází dlouho očekávaný okamžik – konec války a vznik Československa. Znovu nastal v jednotě ruch. V roce 1920 zvolen byl z příkazu ČOS „očistný výbor, aby ze řad sokolských byly vymýceny živly, jež se za války i po ní provinily proti lidskosti národní kázni.“

O rok později byla v jednotě zřízena branná četa, v roce 1922 se opět objevuje touha po sokolovně. Sokolové kupují v roce 1925 další pozemek k Hamrskům a začalo se stavět. Ještě na podzim se na místo sváží lomový kámen a na jaře se začíná se samotnou stavbou. 4. března 2006 začaly výkopy základů, o šest dní později se začalo zdít. V červnu již Sokolové zdvíhali krov. V prosinci sokolovna stála. O dva roky později kupují Sokolové biograf a sokolovna se stává kulturním a sportovním centrem obce. Koná se zde nejen promítání, ale Sokolové a Spolek divadelních ochotníků Tyl pořádají divadelní představení a to i loutková.

V roce 1924 založili Zásadští lyžařský odbor. O dva roky později pořádá místní lyžařské závody.

O další dva roky navštívili sokolovnu čeští novináři, pro které jednota připravila slavnostní hostinu (taky přijedeme – pozn. redakce).

Zlatá třicátá

Další léta jsou plná společenských i sportovních akcí. V roce 1933 se Sokolové z okolí scházejí na srazu sokolských jednot na Černé Studnici, odkud „pochodovali Sokolové z celého okolí v mohutném proudu přes obec Černou Studnici a Huť domů.“

Třicátá léta přivála do Zásady další sport – stolní tenis. V sokolovně pod jevištěm stával tenisový stůl a pořádaly se závody.

Slaví se sté výročí národní hymny, narozeniny prezidenta T. G. Masaryka, Sokolové jezdí na župní slety. V roce 1935 se zásadští účastní „hraničářské manifestace v blízké zněmčené obci Pěnčíně.“

Almanach Padesát let Sokola v Zásadě byl vydán v roce 1936. V té době se nad Evropou začínají stahovat mračna další velké války. „Itálie zchladila si své rozpínavé cíle na Habeši a porušování mírových smluv Německem ohrožuje trvalý mír. Také poměr Rusko –japonský neslibuje trvalé přátelské sousedské soužití.“

A je to tu. Opět válka, kdy Němci zakazují činnost Sokola, opět se ukrývají sokolské symboly a lidé umírají. Veselo je po osvobození, ale radost netrvá dlouho. Po sletu roku 1948 dochází k útlumu Sokola a jeho postupnému začlenění do struktur socialistických.

Po Sametové revoluci ale Sokol ožívá a to i v Zásadě. Velká sokolovna, ve své době druhá největší v Československu, ožije v roce 2011 oslavami 125. výročí založení TJ Sokol Zásada.