Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Očkování řadu nemocí zdaleka nevymýtilo

Severní Čechy – Podle Jany Prattingerové z Krajské hygienické stanice Libereckého kraje je v posledních letech patrný nárůst zejména u dávivého kašle. „Loni jsme zaznamenali 88 případů, jen za letošní rok bylo hlášeno 12 nových onemocnění. Většinou se jedná o dospělé či dospívající,“ říká epidemioložka.

11.5.2011
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: shutterstock.com

Zatímco u této skupiny je dávivý kašel spíše nepříjemnou záležitostí, u malých dětí může znamenat ohrožení života. „Bohužel jsme v posledních několika letech v České republice zaznamenali tři úmrtí dětí do jednoho roku,“ potvrdila doktorka Prattingerová. „Jde o malé děti, které dosud nebyly očkovány nebo u nich nebyly aplikovány všechny dávky základního očkování,“ vysvětlila.

„Šestá dávka se mezi povinná očkování zařadila až roce 2009. Právě z toho důvodu, že očkování v raném dětství nedokázalo zajistit imunitu do pozdějšího věku, kdy se nové případy začaly objevovat. Lidé si možná myslí, že očkováním získá člověk proti určité nemoci imunitu doživotně, ale to není pravidlo,“ dodává.

Právě v případě dávivého či černého kašle, jak se mu říkalo dřív, by zejména lidé, v jejichž okolí se vyskytují novorozenci, měli uvažovat o přeočkování. Informovat o způsobech a možnostech by je měli praktičtí lékaři. Ale třeba i Zdravotní ústav se sídlem v Liberci ve Vratislavicích, kde se na vakcinace specializují.“ Ano, od je to zatím úplná novinka.

Vakcína sloužící k přeočkování proti dávivému kašli slouží navíc i k přeočkování záškrtu a tetanu,“ upozorňuje doktor Jiří Lešovský ze Zdravotního ústavu. Jedna vakcína stojí osm set korun, ale podle něj je důležitá pro osoby, které se vyskytují v bezprostřední blízkosti nově narozeného človíčka, který proti nemoci není chráněn až do čtyř měsíců, kdy je sám očkován.

V kombinaci s tetanem má podle doktora Lešovského určitou logiku. Většina lidí byla očkována proti tetanu povinně naposledy kolem 14 – 15 let. K přeočkování má dojít zhruba po deseti, patnácti letech a to je zpravidla věk, kdy lidé zakládají rodinu a uvažují o dítěti,“ vysvětluje lékař. „Očkování osob v okolí novorozenců doporučují kromě ČR i některé evropské státy, například Belgie, Německo či Francie,“ uvádí příklad doktorka Prattingerová.

Některé choroby se vracejí

Díky plošné vakcinaci, která se zavedla povinně od roku 1958, ale zejména kvůli důsledné, byť nedobrovolné izolaci železnou oponou, to do roku 1989 vypadalo, že se zmíněné nemoci už skutečně podařilo vymýtit. Uvolnění hranic a migrace lidí především ze zemí asijského, ale i afrického kontinentu, kde se infekční nemoci stále ve velké míře vyskytují, tuto situaci změnilo.

„Není to ovšem jediná příčina. Těch faktorů je více. Jedním z nich je například, že se mohou měnit původci onemocnění. Nesmíme také zapomínat na to, že člověk nemusí být celoživotně nevnímavý vůči infekci,“ opakuje lékařka.

Opět hrozí příušnice

Nepříjemné onemocnění, jehož se obávají zejména muži. Ačkoliv virus napadá zejména slinné žlázy v okolí uší (odtud jejich český název), usídlit se může třeba i ve slinivce nebo varlatech. „U nás zatím onemocnění ve vyšší míře nepozorujeme, ale například na Ústecku se šíří poměrně hodně,“ říká Jana Prattingerová.

Podle ní bylo vloni evidováno v Libereckém kraji 40 případů onemocnění příušnicemi u dospělých, letos zatím zaznamenali osm případů. „Příčinou může být, že virus, který nemoc způsobuje, může být mírně odlišný od kmene v očkovací látce. Další možností, která však nebyla potvrzena, je to, že s očkovací látkou nebylo vhodně nakládáno,“ vysvětluje epidemioložka.

Ani spalničky nejsou minulostí

Zatímco u nás začínají být problémem příušnice, ve světě působí obavy zvýšený výskyt spalniček. Další z běžných dětských nemocí, která však je v celosvětovém měřítku jednou z nejčastějších příčin úmrtí dětí do pěti let. Onemocnění má nejzávažnější průběh a riziko komplikací právě u dětí do 3 let a u dospělých. Komplikace zahrnují zánět středního ucha, zánět plic, průjmy, zánět mozku.

„Nejvíce nemocných bylo hlášeno z Francie, od roku 2008 už šlo o deset tisíc nemocných,“ informuje doktorka Prattingerová a dodává: „Dalšími ohroženými zeměmi jsou také Španělsko, Německo, balkánské státy včetně zemí bývalé Jugoslávie, ale také například některé skandinávské země, například Finsko či Norsko.“

Pokud se tedy chystáte o dovolené právě tam, je dobré pozorovat, zda se u dítěte nevyskytne charakteristická vyrážka a v pozitivním případě navštívit svého lékaře. Inkubační doba spalniček je 6 – 19 dní. V tomto konkrétním případě považují odborníci za příčinu epidemie takzvané kapsy neočkovaných lidí, kteří z jakýchkoliv důvodů, nejčastěji náboženských, odmítají očkování.

Očkování pro i proti

Stejně jako u nás, kde přibývá odpůrců očkování, je však třeba si uvědomit, že člověk sice má volbu zvážit, zda rizika vzniku onemocnění převažují nad riziky vzniku případných komplikací. Na druhou stranu se ke svobodě rozhodování jedince váže i zodpovědnost vůči svému okolí, druhým a mnohdy oslabeným lidem.

„Je důležité vědět, že řada lidí a dětí třeba kvůli jinému zásadnímu onemocnění být očkována nemůže, a dokonce nesmí a tím se pro ně zvyšuje riziko.
Své o tom ví i třicetiletá Helena, která na vlastní kůži právě toto nebezpečí zažila. „Moje dcera onemocněla v útlém věku poruchou krvetvorby. Měla sníženou imunitu a jakékoliv očkování bylo vyloučené. Řadu let jsme se vyhýbaly dětskému kolektivu, cestování a jakýmkoliv rizikovým skupinám,“ vysvětluje maminka dnes už dvanáctileté holčičky.

„Nechtěla bych tvrdit, že nepovinné očkování je nutné vždy a za každou cenu. Měla by se respektovat základní povinná očkování a pak zvážit případná rizika pro další onemocnění. Například u malých miminek v kočárku mi připadá opravdu zbytečné očkovat děti například proti klíšťové encefalitidě,“ zdůrazňuje lékařka. Sama ale nedá dopustit na očkování proti chřipce.

„Už z toho prostého důvodu, že si nemohu dovolit dlouhodobou neschopnost. Proti chřipce se nechávám očkovat už řadu let, očkování samozřejmě funguje jen proti chřipce, ale zároveň trénuje imunitní systém. Lidé, kteří chodí na očkování proti chřipce pravidelně, říkají, že už nemají rýmu dvacetkrát do roka,“ říká z vlastní zkušenosti.

Maminky, zpozorněte!

Právě očkování proti chřipce bývá pravidelně zdrojem výměny diskuzí mezi zastánci a odpůrci. Přitom jde o onemocnění, které není zdaleka tak banální, jak si mnozí (a patřím mezi ně i já) myslíme. Úmrtí totiž nemusí být z důvodu druhotných komplikací, ale způsobuje jej i samotný chřipkový virus, a to dokonce u mladých a zdravých lidí.

Zvláště nebezpečná je pak podle odborníků chřipka pro těhotné ženy. V USA se dokonce doporučuje očkovat se i v prvním trimestru, protože podle tamních lékařů riziko komplikací způsobeného očkováním zdaleka nevyváží rizika samotného onemocnění. „Měli jsme příklad maminky, která doslova vstala hrobníkovi z lopaty. Dva měsíce byla na umělém dýchání. O život bojovalo i její miminko. Zejména mladým ženám, které uvažují o rodině, proto jednoznačně právě toto očkování doporučuji,“ zdůrazňuje epidemioložka Jana Prattingerová.

Cestovatelé, nepodceňujte rizika

Zatímco očkování proti chřipce je aktuální zejména na podzim, přičemž ideálním měsícem je říjen, nyní by měli zpozornět zejména ti, co se chystají v létě cestovat. A to nejen do exotických zemí. V každém případě byste do cestovatelského balíčku očkování měli zahrnout vakcínu proti hepatitidě typu A i B, obecně proti žloutence. „Kamkoliv na světě člověk jede, má smysl se proti tomuto typu onemocnění očkovat. V případě infekční žloutenky typu A to stihnete klidně i na letišti,“ doporučuje MUDr. Lešovský. Žloutenku, neboli „nemoc špinavých rukou“, můžete chytit na Balkáně, v Turecku, Egyptě stejně jako v Indii.

Dalším reálným nebezpečím pro cestovatele je žlutá zimnice. V některých zemích zejména Jižní Ameriky jde o očkování povinné. Nákaza hrozí nejen v některých oblastech právě Latinské Ameriky a konkrétně Panamy, ale také zemích tropického pásma Afriky. Například v Tanzanii či Keni. „Letos v březnu se vyskytla epidemie žluté zimnice také v Ugandě a očkování proti nemoci požadují stále velmi pravděpodobně i v sousedních zemích,“ upozorňuje odborník.

Další skupina onemocnění, jejichž prevenci byste rozhodně neměli před cestováním do vzdálenějších zemí podcenit, je meningokoková meningitida, cholera, ale také vzteklina. Zvýšený výskyt cholery byl oproti loňsku jednoznačně zaznamenán na Haiti. „Proti této nemoci doporučuji určitě očkovat se rovněž všem, kteří směřují do sousední Dominikánské republiky,“ radí doktor Lešovský.

Meningitida hrozí kdekoliv na světě, zejména ovšem v takzvaném meningokokovém pásmu Afriky. „Od loňska máme dokonce k dispozici vakcínu, která už ochrání proti čtyřem původcům nemoci, a na rozdíl od předchozí chrání 7 až 10 let,“ upozorňuje lékař. Nebezpečí vztekliny by neměl podcenit zase nikdo, kdo směřuje kromě Indie také do zemí Indočíny, tedy Vietnamu, Kambodže či Laosu. Zvýšený výskyt hlásí také Bali a Filipíny. Podle doktora Jiřího Lešovského je nebezpečná také v zemích Jižní Ameriky, zejména v Bolívii. „Důležité je vědět, že ji nepřenášejí pouze psovité šelmy, ale obecně všichni savci, včetně opic a koní. V Jižní Americe jsou to také krev sající netopýři,“ upozorňuje lékař.

„Zmíněné nemoci není dobré podcenit. Zato mediálně mnohem známější skupinu onemocnění Ebola, TBC či dokonce mor není třeba pokládat za cestovatelský problém,“ tvrdí specialista MUDr. Lešovský.

V USA se bojí zarděnek

Když už byla v úvodu řeč o dětských nemocech, je dobré vědět, že v USA na vás budou velmi striktně požadovat potvrzení o očkování proti zarděnkám. „Na to jsou už na letišti přímo vysazení, pokud se tam chystáte na delší, například studijní či pracovní pobyt,“ upozorňuje lékař a na závěr radí: „Požadavky na očkování jsou velmi rozdílné. Záleží nejen na destinaci, ale i důvodu cesty.“

Proto je dobré před každou zahraniční cestou do vzdálenějších míst poradit se o dané lokalitě. Nejen o pravděpodobnosti nákazy, ale i zvyklostech tamních úřadů a jejich požadavcích na povinná očkování. Předejdete tak zbytečným komplikacím. Velmi striktní a řekl bych specifické požadavky na očkování mají nově kromě USA i některé arabské země, dodává MUDr. Jiří Lešovský ze Zdravotního ústavu v Liberci – Vratislavicích.

Autor: Jana Švecová

11.5.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Otec. Ilustrační foto.

ANKETA: Měli by otcové povinně čerpat část rodičovské dovolené?

Liberecký okresní a krajský soud. Ilustrační foto.

Za rvačku dostali až devět let. Výši trestu ovlivnila nezvyklá brutalita útoku

Euro není otázka, jestli ano nebo ne, ale kdy, řekl Marek Pieter

Liberecký kraj – Lídr kandidátky STAN v Libereckém kraji odpovídal on-line na otázky čtenářů ve středu 18. října.

ANKETA: Měla by být prostituce legalizována?

Liberecký kraj - Dvacet zásadních otázek položil Deník hlavním volebním tvářím devíti stran v Libereckém kraji. Jejich odpovědi vám mohou pomoci při rozhodování, koho budete volit. Sami si také můžete v naši anketě postupně odpovědět na všechny tyto otázky. 

ANKETA: Měla by se rozšířit jaderná elektrárna v Temelíně?

Liberecký kraj - Dvacet zásadních otázek položil Deník hlavním volebním tvářím devíti stran v Libereckém kraji. Jejich odpovědi vám mohou pomoci při rozhodování, koho budete volit. Sami si také můžete v naši anketě postupně odpovědět na všechny tyto otázky. 

ANKETA: Měly by být pravomoci prezidenta posíleny?

Liberecký kraj - Dvacet zásadních otázek položil Deník hlavním volebním tvářím devíti stran v Libereckém kraji. Jejich odpovědi vám mohou pomoci při rozhodování, koho budete volit. Sami si také můžete v naši anketě postupně odpovědět na všechny tyto otázky. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení