Průzkum společnosti E.ON, která zkoumala vztah českých domácností k třídění odpadu, ukázal, že Severočeši se u běžného odpadu nepletou. Vědí, že slupky od brambor jsou bioodpad a obal od sprchového gelu se třídí do plastu. Téměř sto procent by vybité baterie vyhodilo správně do elektroodpadu, u žárovky už ale lidé z regionu váhají. Že patří také do elektroodpadu, ví tři čtvrtiny.

„Až 70 procent lidí třídí elektroodpad a nejdůslednější skupinou jsou živnostníci. Více než dvě třetiny malých podnikatelů třídí veškerý elektroodpad," uvádí mluvčí společnosti E.ON Vladimír Vácha.

Při vyhazování některých běžných věcí si ale obyvatelé Ústeckého a Libereckého kraje neví rady a třídí je špatně. Obaly od vajíček vyhazuje chybně 70 procent lidí na severu Čech, s ruličkou od toaletního papíru si nedovede poradit dokonce zhruba 90 procent.

„Ruličky házím do modrého kontejneru na papír, plata od vajíček ale nevyhazuju, protože máme domácí vajíčka, tak si je schovávám," říká Věra Nováková z Ústecka.

Petr Hradil z České Lípy se chová jinak. „Zrovna tohle neřeším a ruličky i plata vyhazuju do běžné popelnice. Jestli je to dobře, netuším," krčí rameny. Jedná přitom správně. Proč? Podle odborníků to má jednoduchý důvod.

„U ruličky od toaletního papíru i plata od vajíček se jedná o výrobky z papíru, ale již tolikrát recyklovaného, že jde o poslední uplatnění hmoty. Namísto do kontejneru na papír patří do směsného odpadu," upozorňuje Petr Havelka, ředitel České asociace odpadového hospodářství. Oboje lze také vyhodit do nádoby na bioodpady, protože plato i rulička jsou kompostovatelné nebo využitelné v bioplynové stanici.

K odpovědnému chování motivuje i stát. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) právě dokončuje nový zákon o odpadech, který by měl zavést systém PAYT, tedy pay as you throw neboli plať za to, co vyhodíš. Zákon má motivovat obce a obyvatele, aby na skládkách končilo ještě méně komunálního odpadu.

„Tento systém lidem umožní platit za komunální odpad podle váhy, objemu nebo frekvence svozu popelnic, eventuálně pytlů na odpad. Pokud tedy budou lidé více třídit, jejich platba za netříděný komunální odpad se nemusí vůbec zvýšit a může naopak poklesnout," vysvětlil ředitel odboru odpadů MŽP Jaromír Manhart.

Podobný systém plateb za odpad už funguje v řadě obcí. „Odpadové firmy mají na vozech namontované vážící zařízení, dále používají čárové kódy, čipy nebo pytle. Takže přesně vědí, kolik kilogramů nebo litrů odpadu bylo vyprodukováno ve kterém domě," dodává mluvčí ministerstva Petra Roubíčková.

Poslanecká sněmovna má návrh zákona projednávat letos na podzim, platit by měl od 1. ledna 2018.