Pracovníci sběrného dvora a chlapi na veřejně prospěšných pracích berou vidle a rozhrabují obří, nelibě páchnoucí hromadu. „Všechno roztřídit! Zvlášť plasty, folie, zelený odpad. Támhlety boty dejte do textilu a tuhle pikslu od oleje do auta mezi nebezpečný odpad," zní povely ředitele Severočeských komunálních služeb Zdeňka Faistavera. Počínání přihlížejí i zástupci radnice. „Máme problém s tím, že se enormně zvýšilo množství směsného odpadu. V porovnání s loňským srpnem je to o 20 tun víc a vůbec nevíme proč," říká místostarosta Pavel Farský.

Město se proto rozhodlo, že obsah jednoho popelářského vozu prozkoumá pro představu, co všechno lidé do popelnic hází. „Je tu veliké množství bioodpadu. Tráva, větve a další biologicky rozložitelný odpad. Ten vůbec nepatří do normálních popelnic," komentuje vysypanou hromadu starosta Josef Horinka.

„Problém s bioodpadem narůstá. Lidi moc nekompostují, a než by to odvezli do sběrného dvora, tak to nahází do běžných popelnic," přidává se vedoucí hrádecké provozovny Marius Pedersen Václav Krejčí. Radnice tak stojí před otázkou, zda pořídit do města víc hnědých popelnic na bioodpad. „Je to humus, co?," ukazuje na zbytky zkaženého masa promíchaného s cáry fólií a mokré trávy jeden z pracovníků sběrného dvora. Vedle leží starý papiňák, rozmlácený počítač, balík starého oblečení a běžné odpadky. „Tuhle hromadu budeme třídit několik hodin."

Podle Krejčího vyprodukuje v průměru každý obyvatel Hrádku ročně 200 kilogramů odpadu. Stejně srovnatelné Semily co do počtu obyvatel přitom evidují jen 130 kilogramů na osobu. V Hrádku dnes platí lidé za odpad 600 korun na hlavu. Náklady na likvidaci odpadu jsou ale větší a město tak na každého doplácí 250 Kč.