Pokoutně a na koleně vznikly první odznáčky s portrétem sedícího Václava Havla s cigaretou. K malému, ale velmi žádanému, označení přilepili trikoloru a po kapsách vozili autobusem z Jablonce do Prahy.

„Pracoval jsem tehdy jako rytec a tu myšlenku udělat odznak dala tak nějak ta doba,“ vzpomíná dnes pětasedmdesátiletý Jiří Cermann z Jablonce. Byl přímo u zdroje, v jejich dílně v Bižuterii odznaky, plakety a medaile všeho druhu vyráběli.

Od hlavního závodu byli trochu stranou, vedení zajímalo více plnění plánu než to, co se ze zbytků vyrábí. „Ale když jsme vyšli po sedmnáctém na manifestaci, chtěl nás ředitel v bráně zastavit. Ale bylo nás moc,“ popsal rytec atmosféru.

Doba v druhé polovině listopadu nebyla jednoduchá. Ale lidé byli odvážní. „Portrét Václava Havla jsem překreslil a připravil raznici,“ vysvětluje postup práce Cermann. Vše bylo pokoutně. Oficiálně bez objednávky nesměli nic takového dělat.

Základ vyrobili ve fabrice, zbytek dodělal doma na koleně

„Byli jsme všichni spolužáci z průmyslovky a věřili jsme si. I mistr byl s námi,“ poznamenal rytec. Riskli to a ani se nikoho na povolení k výrobě neptali.

Polotovar z hliníku odnášel Jiří Cermann domů. U kuchyňského stolu si zřídil minidílnu a dával odznakům konečnou podobu. „Prvních jsme měli dvě stě kusů a s kompletací pomáhali i kolegové,“ vysvětlil rytec.

Stovku rozhodili mezi lidi. Bude zájem? Byl a velký. V té době už bylo jasné, že zpátky cesta nepovede.

Od ledna rozjeli výrobu ve velkém. Podobiznu Havla s nápisem Jistota a trikolorou, ale také i bílé srdíčko s modročerveným OF. Se sadou prvních vzorů vyrazili přímo Hrad. „Přijal nás Václav Havel a dostali jsme opravdovou objednávku,“ uzavřel Cermann.