Ačkoli přímo do Jablonce kontrarevoluční vojska nezamířila, reakce lidí republika zaznamenala.
Tanky projížděly Železným Brodem. Lidé se od silnice odvraceli. Z davu vystoupil muž mluvící rusky a ukázal cestu do Prahy. Pak udělal široké gesto kolem sebe. „Tyto lidi je nutné postřílet,“ řekl okupantům. „Nelze se divit, že si to s ním mladí ještě za tepla vyřídili,“ psaly Noviny Jablonecka.
Na Tanvald se podle hlášení VB pohybuje vůz, ze kterého vyskakují osoby. Kriminální služba řeší vloupání a krádeže. „Je to opravdu smutné, když se najdou lidé, kteří kradou a škodí v zájmu Dubčeka,“ zní ze štábu VB.
Okupaci odsuzují otevřenými dopisy Okresní odborová rada i funkcionáři rady Národního výboru. Na stranu krvácející Prahy, ale i Liberce se staví i LIAZ. V dopise stojí: „Odmítáme spolupráci s okupačními vojsky. Jako důkaz naší jednomyslnosti svoláváme od 12 do 14 hodin ve čtvrtek 22. 8. stávku“. Dále žádají propuštění Dubčeka, Smrkovského, Černíka a dalších. Spíše poklidné demonstrace poté v Jablonci opravdu proběhly.
Ještě 25. listopadu odesílá ONV v Jablonci dopis do Národního shromáždění, v němž se hlásí k Dubčekově politice a vyzývá k jednání se Sovětským svazem o definitivním odchodu vojsk. Karel Svoboda, předseda ONV, čelí obvinění, že vedení Výboru je příliš pravicové. Nicméně ještě příští rok v srpnu byl v čele ONV.
Okresní národní výbor v Jablonci nad Nisou sepisuje 22. srpna 1969 zprávu o průběhu předchozího, nejkritičtějšího dne okupace. Vojska zemí Varšavské smlouvy překročila hranice Československé socialistické republiky.