Nadměrná konzumace potravin, nedostatek pohybu a nepřiměřený nárůst kilogramů při zotavování po dopravní nehodě dohnaly čtyřicetiletého Jiřího Macha z Držkova, který vážil 210 kilogramů, do rukou lékařů, kteří mu provedli gastrický by–pass.

„Volili jsme tuto složitější metodu operace, jelikož pacient dosáhl extrémní váhy a gastrický by–pass je podle dlouhodobého sledování nejúčinnější,“ uvedl primář chirurgického oddělení jablonecké nemocnice Michael Vraný. Ten dále vysvětlil, že se jedná o zákrok, při kterém snižují možnost příjmu potravy tím, že zmenší obsah žaludku v kombinaci s metabolickou stránkou. „Část střeva jakoby vyřadíme z funkce a tak omezíme vstřebávání potravy ve střevě,“ dodal primář Vraný.

Nyní je pacient týden po laparoskopické operaci a výsledek již pocítil. „Dnes vážím sto devadesát devět kilo. Kdybych každý týden zhubl o kilo a půl, byl bych spokojený,“ řekl Jiří Mach s tím, že jeho cílem je dostat se na 127 kilogramů. Reálnost této představy mu potvrdila i ošetřující lékařka. „To však zatím potrvá počítám tak rok až dva,“ zmínil pacient, který rozhodně nelituje toho, že operaci podstoupil.

Zmenšení žaludku a vyřazení části střeva z funkce by mělo Jiřího Macha vrátit do běžného plnohodnotného života. „Živím se jako řidič a moje váha mi už znemožňovala tuto profesi dělat, otékaly mně nohy a nemohl jsem chodit,“ uvedl některé z důvodů, které ho přiměly operaci podstoupit.

Chirurgové jablonecké nemocnice tak minulou středu provedli operaci gastrický by–pass zatím na nejtěžším pacientovi. Při tak velké hmotnosti pacienta měli lékaři problém i s operačním stolem, jehož nosnost je 180 kilo. „Operace trvala přibližně tři hodiny a za rok jich touto metodou provedeme zhruba sedm,“ zmínila tisková mluvčí jablonecké nemocnice Petra Krajinová.

close zoom_in

Chtěl jsem vidět, jak mé děti vyrůstají
Dvě stě deset kilo tělesné váhy. Jiří Mach podstoupil laparoskopickou operaci hlavně kvůli zdraví

Jídelníček Jiřího Macha z Držkova se skládal ne zrovna ze zdravé výživy. Jak sám říká, snědl jsem to, na co jsem přišel. Nyní si po laparoskopické operaci dopřeje jednu přesnídávku s piškoty a je sytý.

Co vás přimělo podstoupit operaci, jejíž výsledek by měl přinést snížení váhy?
Postupem času jsem se dostal na dvě stě kilovou hranici, a to mně začaly otékat nohy a každý pohyb mi byl nepříjemný. Obvodní lékař mi též řekl, že s touto váhou již nemohu žít, a víc lidí mi říkalo, že toho života moc nemám. Rozhodl jsem se proto, že operaci podstoupím, protože chci být se svojí rodinou, a to je hlavní důvod, proč jsem operaci podstoupil a zákroku v jablonecké nemocnici rozhodně nelituji.

Jaká byla vaše životospráva, že jste se dostal až na tak hodně vysokou váhu?
Pracoval jsem jako řidič a za volantem jsem hodně jedl, hlavně pečivo. Když jsem se vrátil z cesty, tak jsem třeba dva dny spal, pak šel do hospody na pivo, a tak šla kila nahoru.

Podstoupil jste tedy na doporučení lékaře jednu z nejnáročnějších bariatrických metod operace gastrický by–pass, co se bude dít dál?
Musím si sestavit jídelníček, který chci dodržovat. Zatím jsem na tekuté stravě, pak přejdu na kašovitou. Operace také způsobila to, že už nemám takovou chuť na jídlo. Chci se dostat na váhu sto dvacet sedm kilo.

Trpěl jste nadváhou již od dětství?
V naší rodině nikdo obézní nebyl. Já jsem například zhubnul i třicet kilo, ale dalších čtyřicet jsem nabral. Zásadní zlom nastal tehdy, když jsem měl dopravní nehodu v roce 1987, to jsem nabral až sto dvacet kilo.

Nedělala vám obezita problémy v běžném životě?
To ani ne. Obezitu jsem bral spíš jako popularitu. Když jsem někam přišel, lidé si mě snadno pamatovali. Koupil jsem si prostorné auto, a tím jsem vyřešil dopravu. Řešil jsem spíše prostorové problémy.