Biskup totiž pocházel z nedaleké Březiny a byl kaplanem v Rovensku pod Troskami a v Turnově, který si zamiloval. Poničení původního náhrobku odhalil starosta Turnova Tomáš Hocke. Zatímco restaurátorských prací zinkové rakve se ujal student turnovské Střední uměleckoprůmyslové školy Jáchym Paleček, tělesné ostatky ošetřili v Národním muzeu v Praze. Jelikož rakev zůstala v depozitu školy, byly ostatky uloženy do původní hrobky v nových schránkách.

Toho se ujal ředitel Muzea Českého ráje v Turnově Jan Prostředník s kolektivem svých odborných pracovníků a za vydatné podpory turnovského starosty a odboru kultury. „Nebývá dnes zvykem exhumovat tělesné ostatky církevních hodnostářů s takovou okázalostí, tak odborně a s takovými náklady. To se spíše dostává prezidentům a slavným osobnostem. Ale biskup Krejčí pro Turnov mnoho udělal, město si zamiloval a to se mu dnes také po zásluze odvděčilo“, ocenil jejich snahu litoměřický biskup Jan Baxant, který odpověděl Deníku na dvě otázky.

Jak vnímáte fakt, že tak významní lidé jako právě biskup Krejčí, páter Marek a nakonec i Jan Hus pocházeli z chudých poměrů, malých měst či vesnic a ne z movitých statků a učených kruhů?
Pro mě je logické, že většinou velcí a významní lidé se rodili právě ve velmi obyčejných a prostých podmínkách. Snad právě proto si byli celý život vědomi toho, že se do velikosti dorůstá jinak než vypočítavě a zrádně. Ano, velkým člověkem se můžeme stát i podvodem, ale to pravá velikost člověka není. Skutečné velikosti dosáhnou jen lidé prostí. Svou pílí a také pokorou. Vidíte na nich, že ti pak zůstanou po celý život normální. I děkana litoměřické kapituly Jana Nepomuka Jiřištěho, který pocházel z Turnova a zemřel nedávno předčasně v devětatřiceti letech a u jehož hrobu jsem se tu zastavil, pokládám také za takového velkého člověka.

Nechybí nám právě dnes ta normálnost, slušnost, píle a pokora k pozdějšímu růstu?
Máte pravdu. Tohle mě také často napadá. Ale říkám si, že nemůžeme jen lamentovat, a věřím, že to je snad jen dočasné. Měli bychom si to všichni uvědomit a začít žít obyčejným a skromným životem, snažit se dělit o své statky a pomáhat i druhým, kteří třeba v životě tolik štěstí neměli. Vzhlížení k majetku a přepychu, to nevede k žádnému opravdovému štěstí. Biskup Krejčí pomáhal svými penězi chudým, svůj majetek odkázal církvi a na veřejné účely. A vidíte, obyvatelé Turnova na něj nezapomněli. Takže jeho život je právě toho nejlepším důkazem.

Otakar Grund

Petr František Krejčí
Narodil se v roce 1796 v Březině nedaleko Turnova. Po vysvěcení kaplanoval v Turnově, od roku 1828 tu byl děkanem, od 28. února 1858 byl světícím biskupem pražským a titulárním biskupem oropským.. Byl také zakladatelem nadace pro turnovské studenty a podporovatelem tamního ochotnického divadla. 11. září 1854 pronesl řeč při znovuvysvěcení turnovského kostela Panny Marie. Financoval stavbu kříže s ukřižovaným Kristem na hřbitově kostela, pod kterým bylo na jeho přání uloženo jeho tělo po úmrtí 4. července 1870. Za své aktivity byl jmenován čestným občanem Prahy a Turnova.