O studii budoucí podoby povrchů se zastupitelé města střetávali několik měsíců. Od minulého týdne už je jasno. „Ze studie bude vycházet finální projektová dokumentace, která určí finální a nejpřesnější odhad ceny,“ doplnil starosta Železného Brodu František Lufinka.

PRÁCE NA PROJEKTU

„Nejdůležitější je, že jsme společně našli konečnou variantu,“ oddechl si po jednání jeden ze zastupitelů Miloslav Louma. Teď mohou naplno propuknout projekční práce. Na nových površích budou nejčastěji kostky v kombinaci s asfaltem. Letos do ulic v Trávníkách „vtrhli“ vodohospodáři ze Severočeské vodárenské společnosti (SVS). Jde o velikou akci. „Tato rekonstrukce je letos zřejmě nejvýznamnější stavbou investovanou SVS,“ potvrdil generální ředitel firmy Bronislav Špičák.

Vodohospodáři začali se stavbou na Malém náměstí, nyní je uzavřena Železná ulice, která vede dále na přilehlé obce Horskou Kamenici či Jirkov. V místě vedou značené objížďky. Není to zdaleka vše, co na obyvatele této části města čeká. Na další roky je plánována rekonstrukce rozvodů elektrické energie. K tomu přispěla dohoda s podnikem ČEZ Distribuce.

„Podařilo se získat příslib možného přeložení drátů ze sloupů pod zem,“ popsal Lufinka. „Za tři roky by mělo být v Trávníkách vše hotovo,“ doplnil starosta. Povrchy komunikací se před časem staly velkým diskusním tématem. Část obyvatel a památkáři požadovali, aby se mezi převážně dřevěné chalupy vrátila dlažba, která se za socialismu přeasfaltovala.

„Myslíme si, že Trávníky by měly být výkladní skříní města. Kostky tu historicky byly ve velké míře,“ protestovaly tehdy zástupkyně místního spolku Trávnice.

Podobně se vyjadřovali i památkáři. „Na jednotlivých místech by z památkového hlediska měla být obnovena kamenná dlažba ve formátech a skladbě dle původního stavu, mnohde je to dodnes patrné pod dožilým asfaltem. Bezpečně to dokládají dobové fotografie,“ popsal Miroslav Kolka z Národního památkového ústavu. O problém se v létě 2016 přímo na místě zajímal i hejtman Libereckého kraje Martin Půta.

Po Trávníkách prochází poznávací trasa. Provede návštěvníky po památkách lidové architektury, které si zachovaly starobylý podkrkonošský ráz. Všechny roubené a klasicistní stavby byly postaveny na přelomu 18. a 19. století. Většina domů nese jména dle původních obyvatel domu. Objekty jsou v majetku soukromníků a nelze si je prohlédnout i zevnitř. Trasa je dlouhá necelý jeden kilometr. Do okruhu patří i zdejší kostel svatého Jakuba Většího a dřevěná zvonice, která byla po devastujícím požáru před lety kompletně rekonstruována.