Bude se jednat o velký zásah, město za revitalizaci parku zaplatí více než devět milionů korun. Z toho sedm milionů pokryje dotace z operačního programu Životní prostředí.

Park vznikl v roce 1898 díky iniciativě semilského okrašlovacího spolku. „Ten ale v 60. letech minulého století zanikl a poté probíhala v parku jen základní údržba,“ přiblížila starostka města Lena Mlejnková.

Park dnes vypadá spíše jako přestárlý les. Nejhůře jsou napadené smrky a jasany. „Největším problémem je napadení smrků kůrovcem a nekróza jasanu, v obou případech způsobující velmi rychlé odumírání jednotlivých stromů, což vzhledem k tomu, že se jedná o dva hlavní druhy v ploše rostoucí, je významným problémem,“ popsala projektantka a zahradní inženýrka Martina Součková.

Hrubý Rohozec.
Na Hrubém Rohozci vyrostlo lešení. Život se na uzavřeném zámku nezastavil

Vzhledem k množství osob využívajících plochu k rekreaci a tomu, že se v blízkosti nachází frekventovaná komunikace, je bezpečnost velmi důležitá. „Každý rok tam spadne několik stromů. Poslední dobou i pravidelně na silnici. Buďme rádi, že se tam nikomu nic nestalo,“ vysvětlil místostarosta Tomáš Sábl.

Dožilé stromy nahradí na 4 000 převážně domácích mnohodruhových dřevin.

Pro zpestření porostu je doplní cizokrajné druhy, případně kultivary stromů, jako je například borovice himálajská, jírovec maďal a červenolistý buk. Oproti stávajícímu stavu se vysadí spíše les listnatý. Vzhledem k tomu, že v místě žije množství ptáků i netopýrů, bude zde v rámci obnovy parku nově umístěno celkem 70 ptačích budek pro různé druhy ptáků a 20 budek pro netopýry.

Předávání vajíček a obrázků v Jablonci nad Nisou.
OBRAZEM: Seniorka darovala jablonecké nemocnici vajíčka a obrázky

„Vzhledem ke skutečnosti, že se v tomto případě jedná o výrazný zásah do krajiny, předcházel samotnému kácení dlouhý a důkladný proces zhodnocení stavu stromů, celkové posouzení z hlediska životního prostředí a zejména pak z hlediska bezpečnosti,“ uvedla starostka.

Neudržované Palackého sady tak dopadnou podobně jako parky v semilské části Řeky. Tam v uplynulých letech zmizela spousta vzrostlých stromů. „Vždy, když kouknu z okna na ty šílený modříny na místě, kde byly nádherný smrky, se mi chce plakat,“ shrnula za Semilany Eliška Stroud.

Křížová cesta v Bedřichově.
Netradiční křížové cesty na Jablonecku: Kalvárie zde pojali moderně

Za vykácení stromů v Řekách mohla také zanedbaná péče v uplynulých desetiletích. Všechny skupiny stromů, které padly, se vysadily technologií zahuštěné výsadby. Její princip spočívá v tom, že se na místo vysadí mnohem více jedinců malých velikostí. „Nutné je ovšem skupiny postupně kácením ředit do cílového stavu. Tato etapa ale nikdy nenastala a přehuštěné dospělé skupiny již ředit nelze. Jediným řešením je pak pokácení celé skupiny a založení jiné,“ vysvětlil zahradní architekt Ondřej Nečaský, který v roce 2018 vypracoval studii stavu Palackého sadů.

„V Palackého sadech je to velice podobné, zanedbaná průběžná péče bohužel nutně vede k razantním řešením,“ doplnil Nečaský.