Od druhé poloviny osmdesátých let hrál Jablonec pouze třetí ligu, národní podnik LIAZ pomalu skomíral a s budoucností fotbalu v Jablonci to vypadalo všelijak. Ale potom si parta kolem bývalého brankaře Jablonce Miroslava Pelty řekla dost a začal boj o cestu zpět na výsluní.

V roce 1991/1992 přišlo několik základních změn ve vedení klubu. Výsledek se dostavil okamžitě: Do čela se postavil bývalý brankář a mladý činovník Miroslav Pelta, trenérem se stal zkušený Jaroslav Dočkal. Luboš Šrejma zasedl na Střelnici coby sekretář. A bylo na čem pracovat. V sezoně 1992/93 z toho byla jenom neúspěšná druholigová baráž s Bohemians Praha, ale o rok později už to klaplo. Jablonec suverénně vyhrál druhou ligu a po téměř dvaceti letech tak znovu postoupil do nejvyšší české fotbalové soutěže.

Na tomto úspěchu měli lví podíl tehdy již prezident klubu Miroslav Pelta podporovaný zkušenými odborníky, ke kterým kouč Dočkal a sekretář Šrejma bezpochyby patřili.

Luboš Šrejma si pamatuje Miroslava Peltu z dob jeho brankářských úspěchů: „Zažil jsem ho jako talentovaného brankáře, když do Jablonce přišel z Varnsdorfu. Chodil na stavební průmyslovku do Liberce. Já jsem dělal asistenta trenéra Chobota a my jsme Mirka zařazovali do přátelských zápasů, byl to dobrý gólman."

Ambiciozní prezident

A vzpomínal na něj také jako na nejmladšího, ambiciozního prezidenta klubu: „Prezidentování v klubu v 90 letech nikdo nechtěl dělat. Mirek Pelta na nějaké schůzi na radnici tehdy řekl svůj názor, jak by fotbal v Jablonci dělal on. A řekli mu: „Tak to dělej, když seš tak chytrej." A tak se vlastně dostal k postu tehdejšího předsedy klubu. A Mirek s ohromným zápalem tehdy odpověděl. „Tak já to beru," a se stejným zápalem pak také fotbal v Jablonci skutečně dělal.

Hráčsky se o postup zasloužili Mirek Braniš, Radek Hromádko, Martin Vejprava, Jirka Tymich, Aleš Vaněček, Prokop Výravský, Roman Sokol, Roman Skuhravý, Petr Jirásko, Jaroslav Ložek, Pavel Medynský, Jaromír Navrátil a další. Trenérem byl Josef Pešice, který odkaučoval i první prvoligovou sezonu. Jablonec vlétl do ligy suverénně, posílen o pozdější brankářskou legendu Zdeňka Jánoše ze Slavie, mladičkého odchovance Sparty Pavla Horvátha, janovského odchovance kterého Dočkal přivedl z Liberce Pištu Mihálika, či vůbec prvního profesionála v historii Jablonce Pavla Pěničku.

Pod taktovkou Jiřího Kotrby

Nejúspěšnější léta byla v 90. létech spjata s trenérem Jiřím Kotrbou, který dovedl tým dvakrát ke třetímu místu (1995-96 a 1996-97) a v roce 1998 k vítězství v domácím poháru (po vítězném zápase s Drnovicemi 2:1 v prodloužení). Jablonec také nakoukl do Evropských pohárů, v sezoně 1997-98 vypadl ve 2. předkole se švédským týmem Örebro z poháru UEFA a v sezoně 1998-99 vypadl v prvním kole PVP s kyperským Apollon Limassol.

A přicházeli další hráči, kteří se významně zapsali do historie klubu: středopolaři David Breda, Radim Nečas, Milan Barteska, Pavel Jirousek, Robert Neumann, Radim Houb, obránci Milan Fukal a Jan Sopko nebo útočníci Radim Holub, Martin Procházka a Tomáš Čížek, který je v klubu dodnes.

Luboš Šrejma o Mirkovi Peltovi

Tak to dělej, když seš tak chytrej… Mirek Pelta věděl, jak řídit jablonecký fotbal.

Luboš Šrejma, bývalý ligový hráč Jablonce Zdroj: Deník/Dagmar Březinová„Prezidentování v klubu v 90 letech nikdo nechtěl dělat. Mirek Pelta na nějaké schůzi na radnici tehdy řekl svůj názor, jak by fotbal v Jablonci dělal on. A řekli mu: „Tak to dělej, když seš tak chytrej." A tak se vlastně dostal k postu tehdejšího předsedy klubu. A Mirek s ohromným zápalem tehdy odpověděl. „Tak já to beru," a se stejným zápalem pak také fotbal v Jablonci skutečně dělal," zavzpomínal na ambiciozního mladého funkcionáře Mirka Peltu Luboš Šrejma.

Luboš Šrejma, bývalý úspěšný jablonecký fotbalista, asistent trenéra a současný velký fanoušek FK Jablonec, byl při postupu Jablonce do I. fotbalové ligy a působil v Jablonci v dobách největší slávy jabloneckého týmu. Zná Miroslava Peltu už od jeho brankářských let.

„Zažil jsem ho jako talentovaného brankáře, když do Jablonce přišel z Varnsdorfu. Chodil na stavební průmyslovku do Liberce. Já jsem dělal asistenta trenéra Chobota a my jsme už Mirka zařazovali do přátelských zápasů.

K aktuální situaci kolem Miroslava Pelty řekl: „Nevím přesně, o co se jedná, jen to, že se jedná také o Mirka Peltu. Věřím, že z toho žádný problém nebude. Je to přece představitel celého fotbalového svazu a že případná podezření dopadnou dobře. Nemyslím si, že by v tom Mirek Pelta figuroval. Věřím, že je vše v pořádku. Ligu tady už hrajeme přes dvacet roků. Málokterý klub zvládá všechno tak dobře, jako Jablonec."

Historie jabloneckého fotbalu

První zmínky o fotbale v Jablonci se datují do roku 1921, kdy jistý holič Vít zorganizoval první hráče a na hřišti u dnešních Háskových vil byl odehrán první mač. V předválečných dobách v Jablonci převládal německý živel a dominantním klubem byl Ballspielklub sídlící na stadionu Střelnice. Jeho nejznámější postavou byl Facsinek, který se poté prosadil i v pražské Spartě.

Sídlo prvoligového fotbalového klubu FK JablonecZdroj: Deník/Petr ZbranekDíky mnoha místním nadšencům i přistěhovalcům z vnitrozemí byl roku 1945 založen Český Sportovní klub (ČSK) Jablonec, záhy přejmenovaný na SK Jablonec. Funkcionářské základy tehdy položil první předseda Max Adamíra, sportovní pak v roli hrajícího trenéra internacionál Ladislav Čulík. Dres Jablonce v těchto letech oblékala spousta hráčů, na které se dodnes vzpomíná: Ferda Dymák, Franta Pačes, Josef Pfefr, Míla Jarka, Jarda Kalčík, Vráťa Pavlín, Mirek Horčičko, ale také pozdější trenér našich zlatých olympioniků František Havránek. Byla to také léta, kdy jako „trhač lístků" u pokladny začínal později legendární jablonecký sekretář Olda Polák.

V roce 1963 vybojoval jablonecký fotbal historický postup do ligy, byť to byla „pouze" liga druhá, a to pod hlavičkou TJ Jiskra Jablonec se zázemím v podniku Preciosa. O postup se tehdy zasloužili trenér Ladislav Čulík a hráči jako Jirka Zemler, Evžen Ota, Josef Miller, Gunther Schmidt, Helmuth Linhart, Viktor Pavlenko, Saša Bednárek, Láďa Vaněk, Míla Kozderka, Josef Cinibulk, Láďa Hnídek a další.

Roku 1963 došlo rovněž k historickému obratu, když Jiskra přešla do nově založené tělovýchovné jednoty LIAZ. Zde našel jablonecký fotbal vynikající podmínky pro svůj další rozvoj. A přicházely první velké posily: z pražské Slávie Ruda Fahrner a Vašek Hynek, z Hradce kanonýr Míla Kvaček, z Vítkovic se vrátil Václav Halama, poté přišel ze Sparty Tadeáš Kraus, z Dukly pak „čilané" Svatopluk Pluskal a Ladislav Novák. Ale přicházeli i méně věhlasní borci, kteří v Jablonci udělali kariéru: Luboš Šrejma, Petr Majer, Jirka a Jarda Vávrové, Pavel Bartyzal, Ruda Svoboda, Eda Helešic, Franta Jelínek, Josef Frydrych, Ludva Húščava, Mirek Čmarada, Karel Pěnek, Jiří Vošta, Josef Jebavý, ze Sparty přes Teplice výměnou za Frantu Vítů přišel již zkušený Jarda Dočkal. A tito hráči nakonec vykopali tu vytouženou nejvyšší fotbalovou soutěž v roce 1974 pod vedením trenérského tandemu Ladislav Novák – Jaroslav Dočkal.

Na vrcholu jen dvě sezony

Přicházela další jména: Franta Patlejch, Miloš Kukla, Josef Mužík, Jaroslav Petřícek nebo Luděk Štarch. Mužstvo v první lize vedl nejprve trenérský tandem Tadeáš Kraus – Václav Halama a v závěru Jaroslav Dočkal. Jablonec se však na fotbalovém vrcholu udržel pouhé dvě sezony, po nichž se musel na dlouhá léta spokojit s ligou druhou, a poté dokonce i třetí. Hráči přicházeli a odcházeli a byla jich celá řada (za všechny jmenujme odchod Rudy Svobody do Slávie nebo příchod Mirka Jirouska z Teplic), šanci dostávali i domácí odchovanci jako Aleš Cerman, Pavel Doležal či Standa Kouřil.

Sportovně plodná byla léta 1979-84, kdy v roli trenéra působil Vlastimil Chobot. V té době Jablonec připravil řadu vynikajících hráčů, byli to kromě jiných Jirka Tupec, Petr Šedivý, Jirka Šidák, Mirek Příložný, Jirka Dozorec, Jarda Petrtýl, Aleš Češek, Milan Švengr, Zdeněk a Josef Klucký, Ladislav Tábor, Zdeněk Vlček, Miloslav Šebek, Míla Denk, Josef Jarolím, Honza Urban, Zbyněk Houška, Vráťa Kyrian, Zdeněk Schovánek, Honza Vodňanský a řada dalších.

Nejistá budoucnost

Od druhé poloviny osmdesátých let hrál Jablonec pouze třetí ligu, národní podnik LIAZ pomalu skomíral a s budoucností fotbalu v Jablonci to vypadalo všelijak. Ale potom si v roce 1992 parta kolem bývalého brankaře Jablonce Miroslava Pelty řekla dost a začal boj o cestu zpět na výsluní. V sezoně 1992/93 z toho byla jenom neúspěšná druholigová baráž s Bohemians Praha, ale o rok později už to klaplo. Jablonec suverénně vyhrál druhou ligu a po téměř dvaceti letech tak znovu postoupil do nejvyšší české fotbalové soutěže. A v ní hraje jablonecký tým doposud.

Přelom tisíciletí znamenal pro Jablonec období fotbalového temna, dvakrát se tým zachraňoval doslova v posledním kole (v Plzni 3:2 v roce 1999, a s Opavou 4:0 doma o rok později). Záchrana v sezoně 1998-1999 lze dodnes považovat téměř za fotbalový zázrak a je otázkou, kde by dnes jablonecký fotbal byl, kdyby se tenkrát sestoupilo. Proto nelze nezmínit trenéra - záchranáře Jindřicha Dejmala. Fotbalový útlum zastavil až příchod trenéra - srdcaře Petra Rady v roce 2003 a zejména pak příchod stratéga Františka Komňackého v roce 2007.

Sezona 2013-14 Jablonci nevyšla podle představ a bylo z toho jen jedenácté místo v tabulce. Po podzimu byl ještě Jablonec na sedmém místě se ztrátou šestí bodů na tehdy třetí Teplice. Jaro ale bylo zpackané, nedařilo se herně ani výsledkově. Před novou sezonou 2014-15 tak přišla řada změn, a to radikálních. Kádr se obměnil na všech postech a tým převzal zkušený trenér Jaroslav Šilhavý. Do mužstva se vrátili také Tomášové Jun a Hübschman, který se stal také kapitánem mužstva, tvůrcem hry se stal mladý talent Martin Pospíšil, obranu vyztužili Luděk Pernica s José Romerou. Podařilo se získat Ruslana Mingazova z Turkmenistánu a další hráče, kteří nyní bojují za Jablonec, v první linii.