Chtěli sem vrátit sto let starý pomník obětem 1. světové války. Někdo ale otrávil zdejší stromy, které dotvářely pietní místo. Zatím tu stále stojí. Stoleté cypřiše a hlohy se ale obrazně stanou oběťmi oslav sta let výročí republiky. K zemi padnou 28. července. Po vzniku republiky občané Líšného u silnice nad tehdejší školou postavili obětem válečného konfliktu pomník. „Chtěli jsme sem ke stoletému výročí republiky pomník vrátit,“ uvedl starosta obce Líšný Jiří Mikeš. Nestane se tak, alespoň ne v době výročí.
I dnes je patrné, že místo sloužilo pietní vzpomínce. Místo někdejšího pomníku za první republiky místní obehnali kolem dokola postsecesními šablonami kvůli péči o květinovou výzdobu. A taky zasadili po boku pomníku cypřiše a před nimi u silnice v národních barvách bílý a rudý hloh. To bylo před sto lety.
V padesátých letech minulého století přišel pomník o bustu Tomáše Garriqua Masaryka. „V roce 1954 soudruzi bustu rozbili a hodili ji do septiku u místního národního výboru. Při jednom z vyvážení septiku se nám podařilo fragmenty busty nalézt. Vystavíme je k výročí republiky,“ přiblížil starosta.
Pomník později přenesli na místní hřbitov, kde dlouhá léta tvořil dominantu u rozptylové loučky. Jak se blížilo sté výročí založení Československa, obyvatelé malé vsi se rozhodli, že pomník padlým vrátí zpět na své původní místo. Před lety bylo tělo pomníku zrenovováno a vznikla i nová busta prvního prezidenta Československa.
I původní místo bylo v podstatě připraveno. Při každoroční údržbě zeleně tu odborná firma zvelebila zdraví a krásu starých dřevin. „Když tady bývala škola, měly děti ty stromy dokonce pojmenované,“ ukázal starosta z okna své kanceláře v bývalé škole, kde nyní sídlí obecní úřad.
Vše tedy směřovalo k tomu, aby se obnovený pomník se vším všudy vrátil na místo, které mu bylo přisouzeno před sto lety. „Vloni však nějaká bestie dřeviny pokropila herbicidem a všechny tyto historické stromy, a dokonce i stromy v okolí, zabila. Orgány ochrany přírody nic nevyšetřily,“ popsal Mikeš.
Místní se nad stavem památných stromů podivují, někteří ale o otravě nic nevědí. „Říkal jsem si už loni, že ty stromy nějak zajímavě schnou. Ale o otravě slyším poprvé,“ sdělil čtyřicetiletý David. „Kdo tohle udělal, by si zasloužil nejméně pár facek. A možná, že by na ně došlo, kdyby se dopátralo, kdo to udělal. Vždyť kolem těch stromů postříkaných rakovinotvornými herbicidy chodili lidé, hrály si děti,“ myslí si Jiří.
PŮJDOU K ZEMI
Líšný začne „oslavovat“ 100. výročí založení republiky v sobotu 28. července – kácením mrtvých velikánů. „Stromy jsou již nebezpečné silnici, schránkám, telefonnímu a elektrickému vedení i venkovnímu schodišti od hlavní silnice k úřadu,“ přiblížil starosta. „Promiňte to, prosím, naší generaci. Stydím se,“ doplnil.
A tak bude 28. října připomenutí sta let od založení Československa v Líšném spíše komorní. „Odhalíme kompletní pomník i s novou bustou na současném místě, tedy na hřbitově, a zazpíváme si k tomu hymnu. Na obecním výstavním zastavení budou vystaveny fragmenty busty původní,“ popsal starosta.
V červnu roku 2011 došlo k otravě rostlin herbicidem také v části lesa a louky poblíž domů v Bratříkově u Pěnčína. Situací se zabývali i policisté, pachatele ale nedopadli. „Ve vzorcích byl objeven výskyt herbicidu, který se používá na odstranění plevele v kukuřici. Ale zanedbatelné množství,“ popsal tehdy mluvčí Státní rostlinolékařské správy Zbyněk Škodáček.