Říkejme jí třeba paní Marcela. Žena v letech, celý život pracující ve zdravotnictví, aktuálně ne vlastní vinou bez práce. „Nedávno jsem s ní mluvila a měla velký strach z toho, že když bude na úřadu práce a do dvou měsíců nebude zaměstnaná, bude muset s lopatou do ulic. Tak jsem ji uklidňovala, že to není pravda a že v tomto směru vládnou samé dezinformace,“ řekla Deníku starostka Plavů Věra Mužíčková.

A má pravdu. Paní Marcela, stejně jako většina ostatních v obdobné pozici, se totiž veřejné služby vůbec bát nemusí, přestože se tak děje.
„Ty dva měsíce mi přijdou strašně málo. Vezměte si někoho staršího, kdo už není tak snadno zaměstnatelný a přitom má kvalifikaci a nechce jít hned na kasu, ale chce si něco najít. A to se přece nemusí povést hned. A má smysl někoho takového hnát na ulici? Stát se může v dnešní době cokoliv a já se toho taky bojím. Člověk pak radši vezme cokoliv a to není dobře,“ vyjádřil se s obavami dvaatřicetiletý Martin z Jablonce.

I na speciálním webu, seznamujícím s novinkami v rámci sociální reformy (socialnireforma.mpsv.cz), se sice jasně píše, že pro uchazeče o zaměstnání, kteří jsou vedeni v evidenci nepřetržitě déle než dva měsíce, se od 1. ledna 2012 zavádí nabídka veřejné služby v rozsahu až dvaceti hodin týdně a uchazeč ji bez vážných důvodů nesmí odmítnout, jinak bude z evidence vyřazen, jenže bližší informace chybí. Deník je ale ověřil a jak jsme zjistili, obavy jsou neopodstatněné.

„Neodmítnutelná“ veřejná služba, nabízená úřadem práce, má totiž jasnou cílovou skupinu.

„Na veřejnou službu budou primárně a přednostně umísťování uchazeči o zaměstnání, kteří jsou v evidenci úřadu práce vedeni nepřetržitě déle než jeden rok, dále uchazeči, kteří byli v posledním tříletém období vedeni v evidenci v součtu déle než rok a pak uchazeči, u nichž existuje důvodné podezření na výkon nelegální práce či účelovou evidenci,“ informovala ředitelka krajské pobočky úřadu práce Hana Polmová.

Rozhodně to tedy v praxi nebude tak, že po dvou měsících v evidenci úřadu práce dostane nezaměstnaný automaticky nabídku na veřejnou službu. Ta má totiž motivovat především lidi, kteří už přišli o pracovní návyky, nebo to u nich hrozí – tedy skutečně dlouhodobě nezaměstnané.

„Při výběru vhodných uchazečů se pak bude na základě individuálního přístupu ke klientům zohledňovat také zdravotní stav, motivovanost k hledání zaměstnání, kvalifikace, rodinný stav, věk, možnosti dojíždění a tak dále,“ konstatovala Hana Polmová s dodatkem, že využití veřejné služby by mělo být účelné a přispět ke zvýšení uplatnitelnosti uchazeče na trhu práce.

A co to vlastně veřejná služba je? Obvykle si lidé pod tímto pojmem představí úklid veřejných prostranství a komunikací, ale spadá sem i řada dalších činností, jako například práce v nemocnicích a jiných veřejných budovách, ve školství, v oblasti životního prostředí a ochrany zvířat, nebo v sociální, charitativní či sportovní oblasti.