Letošní studené léto ztěžuje žně. Zatímco v předchozích letech bylo v půlce srpna obilí už dávno pod střechou, letos leží na polích v kraji více než polovina hektarů. „Zatím je posekáno jen asi 40 procent oseté plochy, zbytek leží ještě na polích. Po sklizni je pouze řepka," potvrdil Jiří Teplý z Agrární komory okresů Liberec a Jablonec nad Nisou. „Jak jen to trochu jde, kombajny vyjíždějí do polí," popsal situaci. Mezi farmáři a pěstiteli podle něj panuje značná nervozita. Nejde totiž jen o to, aby se obilí dostalo z polí včas a v přijatelné kvalitě, ale i proto, že už teď je potřeba připravit pole na příští rok. Zemědělský rok má svá pevně stanovená pravidla. „Blíží se termín na osev řepky," potvrdil Jiří Teplý.

PŠENICE STÁLE LEŽÍ NA POLI

Nejhůř z komodit je na tom kvůli dešťům pšenice. Z 3300 hektarů oseté plochy je pod střechou teprve 1300 hektarů. „Nejsme ještě ani v půlce a bohužel ani kvalita neodpovídá potřebným parametrům," říká zástupce Agrární komory. To se podle něj odrazí na nižších výkupních cenách.

Ohrožena je také kvalita jarního ječmene. „Jestli ještě jednou, dvakrát zmokne, zlomí se klasy," popsal Teplý.

Lépe na tom nejsou ani v západní části kraje, na Českolipsku. „Jsme pozadu," potvrdil šéf tamní komory agrárníků Anton Herman. Také tam leží na polích hlavně obiloviny. „Potřebovali bychom, aby se počasí ustálilo tak alespoň na 14 dní," doplnil ředitel společnosti ZOD Brniště Otto Forman. Tamní zemědělci mají pod střechou řepku a ozimý ječmen, pšenice mají sklizeno jen něco málo přes deset procent z celkem 800 osetých hektarů. I tady se obávají, že se kvalita pšenice odrazí na prodejní ceně. „Pšenice, kterou jsme stihli sklidit před dešti, ještě dosahuje potravinářské kvality, ta co dosud leží na polích, bude pravděpodobně už jen v krmné kvalitě," potvrdil Forman. Zda se špatný rok odrazí i na ceně potravinářských výrobků, chleba a pečiva, bude podle něj záležet na kvalitě letošní úrody v celé zemi i v Evropě.

KOMBAJNY SE PŘESOUVAJÍ

Stejně jako v minulosti i dnes panuje mezi zemědělci solidarita. Pravda, do jisté míry podpořená trhem. „Ve vnitrozemí už mají sklizeno a technika se přesouvá. Je to logické. Pořízení kombajnu vyjde na zhruba šest milionů korun a tak jejich majitelé vyhledávají potřebné, aby si stroje na sebe vydělaly," potvrdil Jiří Teplý, podle kterého tak budeme v nejbližších dnech zřejmě svědky přesunů zemědělské techniky ze středních Čech na Liberecko. Meteorologové totiž slibují konečně slunné dny a o víkendu dokonce až třicetistupňové teploty.

HRÁCH, CUKROVKA, BRAMBORY

Ačkoliv se za posledních dvacet let velká část polí změnila v pastviny, zejména v podhorských oblastech Frýdlantského výběžku, obiloviny i tak stále zabírají spolu s řepkou nejvíce osázených ploch. V podstatně menší míře, ale stále se sází ještě brambory, cukrovka a třeba jako v Brništi i hrách. „Máme oseto něco přes 230 hektarů a opět záleží, v jaké se urodí kvalitě," potvrdil Otto Forman.

Cukrová řepa, kterou odebírá cukrovar v Dobrovicích na Mladoboleslavsku (kde mimochodem najdeme i cukrovarnické muzeum) se pěstuje hlavně v jižních částech libereckého okresu, v okolí Sychrova a Pěnčína. „Tam mají oseto asi 80 až 100 hektarů," potvrdil Teplý, v celém okrese je to podle něj asi 200 hektarů.

Před sklizní je také krmná kukuřice, které se daří také na Jablonecku. Některá družstva pěstují také mák a brambory. „Nikdy jsme nebyli bramborářská oblast, v tom nikdy nemůžeme konkurovat Vysočině, i tak se tu ale dřív pěstovalo víc brambor. Dnes je to ve dvou okresech jen asi 20 hektarů," říká. Důvodem je mimo jiné i malý zájem o nákup brambor na uskladnění. Lidé dnes staví nepodsklepené domy, brambory na zimu není kde uskladňovat a lidé si je kupují v supermarketech.